Poctivost v hodnostech a rozvoj skutečných dovedností
Hodnota a význam technických stupňů (titulů) v organizaci bojových umění Bujinkan je jedním z nejvášnivěji probíraných témat. Na jedné straně se mnozí domnívají, že technické stupně Bujinkanu jsou nadsazené a bezvýznamné, na straně druhé je někteří považují za milníky úspěchu a zdaru.
Jako držitel titulu dai-shihana v Bujinkanu a licence menkyo kaiden bych se rád podělil o svůj pohled na věc pro ty, které zajímá, co si o tom myslím.
Zaprvé je důležité si uvědomit, že hodnosti mají význam pouze pro ty, kteří se o ně zajímají. Hodnost nezabrání tomu, abyste dostali ránu do obličeje. V zápalu boje je vaše hodnost skutečně bezvýznamná.
Zadruhé, v posledních padesáti letech byl Bujinkan s hodnostmi velmi štědrý. Tento přístup byl pro organizaci zdrojem příjmů a umožnil jí vyrůst do celosvětového rozsahu, který má dnes. Tento rychlý rozvoj má však i svou stinnou stránku: hodnosti byly někdy udělovány způsobem připomínajícím klučičí spolek, kdy kamarádi povyšují kamarády, aniž by došlo ke skutečnému rozvoji dovedností. Návštěvy v Japonsku často vedly k povýšení již po několika trénincích.
Nechci hanit ani japonské, ani nejaponské členy. Problém pramení z kulturních rozdílů a různého chápání. V Japonsku se hodnost často uděluje předčasně s očekáváním, že jedinec bude pokračovat v tvrdém tréninku a doroste do titulu, který obdržel. Naproti tomu nejaponští cvičenci často vnímají hodnosti jako známky úspěchu a završení určité etapy svého vývoje.
Co se týče rozvoje dovedností: ten je zcela oddělen od hodnosti nebo titulu. Bohužel, stejně jako v mnoha jiných bojových uměních, osoby s nejvyššími hodnostmi často jenom vedou prázdné řeči. Mohou se chlubit svými schopnostmi, ale chybí jim skutečné dovednosti, kterými by to podpořili. Po mnoha letech v tomto umění jsem se naučil, že bojové dovednosti člověka lze často odhadnout už podle jeho chůze a držení těla. Většina lidí se dostává do problémů právě kvůli mluvení – předstírají, že znají věci, které neznají, nebo improvizují na základě „něčeho, co viděli dělat sokeho na semináři nebo tréninku“.
Skutečné dovednosti a schopnosti získáte při tréninku s instruktorem, který skutečně prošel náročným výcvikem, a ne s někým, kdo pouze „působí v Bujinkanu xxx let“. Pokud je instruktor fanouškem sōkeho a vlastní členskou kartu Bujinkanu od počátku 80. let, ale s instruktorem trénuje jen sporadicky, jeho schopnosti pravděpodobně zdaleka nedosahují úrovně, které by měly. Jeho hodnost bude jednoduše nadsazená.
Pokud chcete rozvíjet skutečné dovednosti v bojovém umění bujinkan bugei, vyhledejte instruktora, který opravdu trénoval u zkušeného učitele. Černé pásky objednané poštou a zkoušky složené přes YouTube nejsou spolehlivým ukazatelem schopností.
Bujinkan je bohužel plný šarlatánů – je to přece ninjutsu.
Pokud si však dáte záležet a najdete zkušeného instruktora, budete odměněni možností získat skutečné dovednosti a jasné pochopení toho, o čem naše bojové umění je.
Jak bude Bujinkan postupovat do budoucna, organizace se pravděpodobně stane více regulovanou, což umožní vznik řádně vyškolených instruktorů. Do té doby se nedívejte jen na certifikát instruktora na zdi – sledujte, zda umí efektivně a účinně provádět techniky. Pokud se musí opakovaně zastavit v polovině techniky, aby vše vysvětlil, je to obrovské varovné znamení. Najděte si lepšího učitele. Svou loajalitu nedlužíte nikomu jinému než sami sobě. Pokud vám záleží na sobě a na úrovni vašich dovedností, přejdete jinam a najdete si někoho lepšího.
V konečném důsledku je váš trénink vaší odpovědností. Musíte si vypěstovat „oči“, abyste dokázali posoudit, zda je váš instruktor dobrý. To, že tvrdě udeří nebo silou zabere za páku na zápěstí, neznamená, že má dovednosti; ve skutečnosti to často svědčí o opaku – o nejistotě.
Dobrý instruktor ví, jak a proč provádět jednotlivé pohyby, a provádí techniky bez zbytečných pohybů.
To proto, že strávil čas pod vedením skutečného učitele a naučil se umění správným způsobem. V současné době je stále problém s instruktory, kteří si jen vymýšlejí na základě něčeho, co jednou viděli. Je na čase, aby všichni, včetně všech instruktorů, začali trávit svůj čas hodnotně. Navštěvujte své učitele, věnujte čas tréninku, zlepšujte své dovednosti. Udělejte to přinejmenším dřív, než začnete psát knihy, pořádat semináře o ryū-ha atd. Upřímnost v praxi bojových umění by měla být cestou pro nás všechny.
Sean Askew
Dōtō Ryū-In 導冬龍隠
8/20/2024
Článek byl publikován na adrese – www.facebook.com/photo/?fbid=7879444442168369. Na našich stránkách je publikován se svolením autora.