Cesta do Japonska 2024
Letošní cesta studentů tradičního bojového umění ninjutsu z pražského oddílu Bujinkan Dōjō Prague proběhla na přelomu května a června. Hlavním cílem cesty byly, ostatně jako vždy, tréninkové lekce s japonskými učiteli. Přesto i tak zbyla trocha času pro krátké cestování po místech historicky spojovaných s bojovými uměními. Podle nás i právě takové cesty jsou součástí studia tradic budō nebo chcete-li bujutsu. Nejprve ale ke keiko – tréninkům.
Tréninky v honbu dōjō
Hlavní postavou posledních desetiletí ninjutsu je Hatsumi sensei, který autentickou formu tohoto umění (ninjutsu) rozšířil za hranice Japonska. V současné době již Hatsumi sensei, vzhledem ke svému věku i zdraví, nevede tréninkové lekce, o ty se starají jeho nástupci – noví sōke (shin-sōke, představitelé jednotlivých škol) a dai-shihané (nejstarší instruktoři a učitelé), kteří tak udržují toto umění jak pro stávající, tak i pro budoucí generace studentů autentického ninjutsu.
Letos jsme měli možnost navštívit tréninkové lekce pod vedením mnoha učitelů – Someyi senseie, Nagato senseie (shin-sōke Shindenfudō ryū), Noguchi senseie (shin-sōke Kotō ryū), Nagase senseie, Tezuky senseie, Furuty senseie (shin-sōke Kumogakure ryū), Sakasai senseie (shin-sōke Hontai takagi yōshin ryū a Gikan ryū) a Shiraishi senseie. Všichni tito učitelé jsou těmi nejstaršími studenty Hatsumi senseie a jejich lekce jsou tak nezapomenutelným zážitkem pro každého studenta tradičních bojových umění. Rád bych vzpomněl na lekce se Someyou senseiem, během kterých jsme se mohli věnovat technikám s bisentō, tedy s bitevní variantou naginaty. Tato zbraň je vyučována v rámci školy Kukishinden ryū a je procvičována velice okrajově. Dalším z témat lekcí Someyi senseie byly techniky krátkého meče – shinobigatany ze školy Togakure ryū. Výjimečným zážitkem byl také trénink shurikenjutsu s Nagase senseiem v jeho domácím dōjō. V minulosti jsem již měl tu možnost vidět techniky shurikenjutsu v podání Nagase senseie, ale tento trénink byl velice zajímavým vhledem do senseiova tréninku, a musím říci, že jeho dovednosti a techniky nejen v této oblasti jsou velice inspirativní. Nagase sensei nám také na jedné z lekcí ukazoval své kyoketsu shoge, zbraň typickou pro školu Togakure, a zároveň nám přiblížil, jak tato zbraň vznikla a jak byla vytvořena.
Důležitým momentem byla zkouška na 5. dan, kterou pod Nagato senseiem úspěšně složil Štefan Dojčán a stal se tak novým shidōshi, oficiálním instruktorem bujinkan bugei. Tato zkouška je složena z tzv. sakki testu, během kterého se student musí vyhnout útoku mečem, který je veden učitelem stojícím za jeho zády. Podobná zkouška byla dříve i v dalších bojových uměních, ale dnes je, zdá se, pouze součástí bujinkan bugei.
Po stopách slavného šermíře Miyamota Musashiho
Během našeho pobytu mě čekala cesta na Kyūshū, kde jsem se měl setkat s Nakagawou senseiem, učitelem battōjutsu. Z naší skupiny se ke mně přidal Petr, se kterým jsme následně naplánovali využít této cesty k návštěvě zajímavých míst spojených s osobou Miyamota Musashiho. Musashi byl jedním z nejobávanějších bojovníků s mečem ve feudálním Japonsku. Část svého života byl rōninem neboli potulným samurajem, který na svých cestách bojoval v soubojích s mnoha uznávanými šermíři, i s jejich rozhořčenými studenty a nástupci. Také díky těmto soubojům si Musashi postupně získal věhlas.
Musashizuka kōen 武蔵関公園
Když jsme dorazili do města Kumamoto, první naše cesta vedla do parku Musashizuka, ve kterém se nachází pravděpodobný hrob slavného šermíře Miyamota Musashiho. Tento park najdete ve východní části města. Musashi sám strávil posledních pět let svého života v Kumamotu pod patronací místního lorda Hosokawy Tadatoshiho (1586–1641) a Tadatoshiho nástupce Hosokawy Mitsunaa (1619–1650). Podle jedné z legend se stal Musashi natolik loajálním klanu Hosokawa, že se nechal pohřbít ve vzpřímené pozici v plné zbroji, aby mohl dohlížet na jejich bezpečí i ve smrti. V parku Musashizuka najdete kousek za vchodem velikou bronzovou sochu tohoto šermíře v pozici, ve které drží oba své meče. Když projdete dále, objevíte místo, na kterém je údajně Musashi pochován. Na okolí je vidět, že toto místo i dnes navštěvuje velké množství obdivovatelů této historické osobnosti. V parku také naleznete hezky upravenou japonskou zahradu a čajovnu. Zajímavé je, že hned vedle parku Musashizuka stojí místní budōkan (budova určená pro praxi bojových umění), ve kterém studují japonský šerm nové generace šermířů, jen kousek od jejich velikého vzoru.
Reigandō 霊巌洞
Když už jsme byli v této části Japonska, nemohli jsme vynechat návštěvu jeskyně Reigandō, která se stala dočasným domovem Miyamota Musashiho 宮本武蔵 (1584–1645). Samotná jeskyně se nachází západně od města Kumamoto v sousedství zenového chrámu Unganzen-ji 雲巌禅寺, který byl založen někdy v období Nanboku-chō (Nanboku-chō jidai, 1336–1392) čínským knězem jménem Tōryō Eiyo 東陵永璵, o kterém se tvrdí, že jako první přinesl zen buddhismus do Japonska.
Musashi zde údajně strávil poslední dva roky svého života. Meditoval na tomto místě, věnoval se malbě a také zde sepsal své slavné pojednání Gorin no sho (Kniha pěti kruhů). Knihu dokončil v roce 1645 a následně nedlouho před svou smrtí předal rukopis muži jménem Terao Magonojō (1611–1672), který byl jedním z Musashiho žáků. Někteří lidé přemýšlejí o tom, proč Musashi vůbec odešel do zenového chrámu. Nebylo to nic divného, Musashi vnímal boj s mečem a zen jako vzájemně se doplňující praktiky, které vedly k nalezení pravého já, jak je vyjádřeno frází Kenzen ichinyo 剣禅一如 (Meč a zen jsou jedním). Musashi prý při pobytu v jeskyni rád meditoval vsedě na výstupku skály nacházejícím se v prostoru jeskyně Reigandō.
Himeji-jō 姫路城
Po návštěvě Kumamota a jeskyně Reigandō nás čekala cestě zpět do Noda-shi za dalšími tréninky ninjutsu. Nicméně, měli jsme ještě chvíli, a tak jsme se cestou z Kyūshū zastavili ve městě Himeji, abychom navštívili místní hrad – Himeji-jō. Město Himeji se nachází přímo na trase rychlovlaku shinkansen na cestě do Tokia v prefektuře Hyōgo. Samotný hrad je vzdálen cca 30 minut chůze od nádraží. Himeji-jō je díky své impozantní velikosti a elegantním stavbám bílé barvy všeobecně považován za jeden z nejpozoruhodnějších japonských hradů. Himeji-jō společně s dalšími dvěma hrady Matsumoto-jō a Kumamoto-jō tvoří tzv. „tři slavné hrady Japonska“. Také se udává, že je nejvíce navštěvovaným hradem v zemi.
Himeji-jō má mnoho zajímavých obranných a architektonických prvků. Jedním z jeho nejdůležitějších obranných prvků, a asi i nejznámějším, je matoucí labyrint cest vedoucích k hlavní věži. Brány, nádvoří a vnější hradby jsou uspořádány tak, aby nutily útočníky postupovat k hradní věži po spirále kolem hradu. To vystavuje nepřátelské síly neustálé palbě obránců po celou dobu jejich cesty k hlavní věži. Navíc měla tato přístupová cesta mnoho slepých konců. Musím říci, že jsme byli uneseni nejen z exteriérů, ale i z interiérů tohoto hradu. Je to moc pěkné místo k návštěvě.
Samurai Ninja Muzeum Tōkyō
V Asakuse, jedné z městských čtvrtí Tokia, najdete budovu „Samurai Ninja Museum Tōkyō“. Nedalo nám to a poté, co jsme zaplatili celkem drahé vstupné, jsme toto muzeum navštívili. Bohužel, spíše než muzeum samurajských a ninjovských tradic je to moderní prezentace, která nemá moc ambice seriózně vzdělávat své návštěvníky, ale pouze je pobavit. Pokud chcete, můžete si zaplatit variantu vstupného, kdy se můžete nechat obléct do velmi nepovedené varianty japonské zbroje, či ninja obleku. Také si můžete zaplatit 30-minutový výcvik v technikách šermu, či využívání ninja zbraní. Nebo si můžete vyzkoušet moderní variantu fukiyi (foukačky) či házet hira-shurikeny na přesnost v klání s ostatními návštěvníky muzea. Pravdou je, že muzeum obsahuje nějaké expozice vystavených samurajských zbrojí, mečů či dalších zbraní využívaných shinobi, ale je toho opravdu pomálu ve srovnání s klasickými muzei. Pokud budou vaše kroky při návštěvě Japonska směřovat k poznání tradic, zde nenajdete mnoho zajímavých informací. Budete muset navštívit jiná místa, jako třeba muzeum tradic ninjů v Togakushi, které opravdu stojí za návštěvu.
Studijní cesta do Japonska je vždy velmi přínosná a jako studenti tak máme možnost se seznámit s dalšími informacemi a zkušenostmi našich učitelů. Cesta budō je cestou následování příkladu našich učitelů. Také naší snahou o propojení s jejich vědomostmi, dovednostmi a zkušenostmi získanými od jejich učitelů. Jednoduše bez učitele není student. To je za nás jedna z cest tradičními bojovými uměními.
napsal Pavel Slavík
fotografie autor a Petr Holek
info@bujinkanprague.com
www.bujinkanprague.com
www.facebook.com/bujinkanprague
www.instagram.com/bujinkan.dojo.prague