Enbu v Noda-shi (1998)
Dovolte, abych zavzpomínal na první společnou cestu studentů Bujinkan bugei 武神館武芸 z České republiky do Japonska. Proběhla na podzim roku 1998 a to především díky organizaci Luboše Pokorného, který byl do té doby jediným českým zástupcem bujinkanu, který byl v Japonsku. Této cesty se zúčastnilo dvacetjedna studentůze všech koutů Čech a bylo to naprosto úžasné. To hned z několika důvodů; prvně jsme mohli trénovat celý měsíc v Japonsku pod vedením těch nejkvalifikovanějších učitelů; druhak jsme navštívili mnoho zajímavých míst a také jsme měli možnost se aktivně účastnit bujinkan enbu 武神館演武 pod vedením Hatsumi senseie 初見先生. A právě o této události bych se zde chtěl, aspoň v několika větách, zmínit.
Naše aktivní účast na vystoupení nebyla původně plánovaná. Dalo by se říci, že to možná bylo důsledkem malého nedorozumění, ale to je již s odstupem času úplně jedno. Vysvětlím to. V průběhu našeho pobytu v Japonsku byl Hatsumi sensei pozván na slavnostní otevření jedné nově vystavěné budovy v městě Noda 野田. Při této příležitosti byl Sensei požádán o malé vystoupení, které by hostům ukázalo tradiční bojová umění Bujinkan Dōjō 武神館道場, které mají centrum své činnosti právě v tomto městě. Je to samo sebou dáno tím, že Hatsumi sensei pochází z města Noda a také se zde nachází Bujinden 武神殿, naše honbu dōjō 本部道場. Tak trochu nedorozuměním se stalo, že i my jsme nakonec vystupovali na této akci.
Stalo se to tak, že na jednom z tréninků se Hatsumi sensei ptal studentů, kdo bude chtít vystupovat na enbu. No, asi vlivem nedostatečné jazykové vybavenosti se někteří z nás přihlásili s tím, že otázka podle nich byla, kdo se příjdete podívat na toto enbu. Ať to bylo jakkoli, od tohoto okamžiku jsme byli zařazeni mezi přímé účastníky vystoupení. S odstupem času si uvědomuji jak zajímavou příležitost jsme dostali od sōkeho 宗家 a stejně tak jsme získali mnoho zkušeností ze zákulisí japonských enbu.
Víte, mnoho lidí si myslí, že stačí pouze přijít na podium a prostě si jen tak zatrénovat a tím zároveň ukázat přihlížejícím nějaké vystoupení. Je možné, že tento přístup někde funguje, ale pro japonské studenty to neplatí a to bylo zajímavé sledovat. Velice záleží na tom, jak bude ukázka provedena a zda se podaří ukázat pohyby či techniky přesně tak, aby byly pro diváky nejen zajímavé, ale i jim předaly představu o předváděném stylu. Samotné přípravě věnují japonští studenti poměrně mnoho času a aby bylo vystoupení co nejlepší mají konkrétní studenti své předem dané úlohy (např. předem určené zbraně, se kterými budou předvádět techniky a techniku samotnou), ve kterých vystupují i na dalších podobných akcích.
Zpět k naší skupině. V den vystoupení nám bylo řečeno, abychom předvedli část technik kihon happō 基本八法, konkrétně její první část a to kosshi kihon sanpō 骨指基本三法. Bylo rozhodnuto, že nejprve jedna z dvojic předvede techniku sám uprostřed podia a pak ukázanou techniku začne procvičovat celá skupina. To se bude opakovat do té doby, než-li ukážeme všechny techniky z tohoto souboru. Výběr technik, které jsme měli ukazovat nebyl náhodný. Kihon happō je jednou ze základních kata 型 v rámci budō taijutsu 武道体術 a tak se dalo předpokládat, že bez velkého nacvičování (na což neměla naše skupina vůbec čas) bychom měli být schopni předvést techniky na patřičné úrovni bez chyb.
Hatsumi sensei nás nabádal k tomu, abychom se dokazali během enbu uvolnit a nebát se předvést funkčnost těchto technik. Sensei nezapomenul zdůraznit skutečnost, že budeme reprezentovat svou zemi a tak bychom se měli ukázat v plné síle.
Samotného vystoupení se zúčastnili i další japonští shihané 師範 a shidōshi 士道師 z různých koutů světa. Celá exhibice probíhala tak, že sōke Hatsumi doplňoval cvičení svých studentů patřičným komentářem, kterým přibližil divákům pozadí předváděných technik či pohybů.
Během exhibice Hatsumi sensei mluvil nejen o historii ninjutsu, ale i o současnosti. Zmínil se o tom, že dnes navštěvuje Japonsko mnoho studentů z celého světa, abyse mohli učit se bojová umění bujinkan ryū-ha. Jejich cílem bývá seznámení se s těmito tradicemi, ale také získání zkušeností a schopností, které by mohli využít přiochraně svých rodin a nebo svých zemí. Sensei se také svěřil se svou obavou, že samotní Japonci postupně ztrácejí zájem o své tradice a stejně tak své osobní schopnosti a znalosti bojových umění. Byla to silná slova kritiky, ale sōke 宗家 jistě věděl o čem mluví.
Vdyž vzpomínám na tuto událost, uvědomuji si, že to bylo v té době pro české studenty bujinkanu velikou poctou. Není běžné se účastnit vystoupení v Japonsku po boku Hatsumi sensei a jeho nejstarších studentů. Možná to nedokážeme všichni dostatečně ocenit, ale já osobně za tuto možnost velmi děkuji, velice si toho vážím a nikdy na tyto okamžiky nezapomenu.
Ninpō ikkan 忍法一貫
(c) Pavel Slavík
Dōjō-chō Bujinkan Dōjō Prague
web: www.bujinkanprague.com
e-mail: pavels@bujinkanprague.com