Hakama a její význam
Nošení hakama v rámci tréninků v Bujinkan Dōjō není úplně běžné, přesto hakama sem patří. Zmiňme např. školu Takagi yōshin ryū, kde se hakama používá. V roce 2002, který Hatsumi sensei věnoval studiu technik Takagi yōshin ryū, se ve všech dōjō bujinkanu cvičilo v těchto širokých kalhotech. Hakama patří mezi tradiční úbor používaný válečníky historického Japonska a z tohoto důvodu si myslím, že by se lidé měli seznamovat s tréninkem v hakama a také s věcmi okolo jako jsou způsoby oblékání či správné skládání hakama.
V následujícím článku se můžete seznámit s postojem k hakama jednoho z výrazných aikidistů – Mitsugi Saotomeho. Samo sebou tradice aikidō nejsou pro většinu studentů bujinkanu důležité, ale tento článek není jen o aikidō, ale o přístupu k tréninku. Je to rozhodně zajímavý článek, který si stojí za to přečíst. A právě proto je zde uveřejněn.
Bufū ikkan 武風一貫,
PavelS
Hakama a její význam
Když jsem byl jako uchideshi (žák uvnitř pozn.překl.) u Ō-senseie, bylo po všech vyžadováno, aby nosili při cvičení hakama už od první chvíle, kdy vstoupili na tatami. Žádná omezení týkající se druhu hakama nebyla, takže v dōjō se to hemžilo barvami. Byly k vidění hakama všech druhů, barev i kvalit od hakama na kendō přes pruhované hakama na japonský tanec po drahé hedvábné hakama zvané sendai hira 仙台平. Dokážu si představit, že spoustu začínajících studentů nenapadlo nic lepšího než si vypůjčit dědečkovu drahou hakama, která se měla nosit jen při zvláštních příležitostech nebo obřadech a prodřeli jí kolena při cvičení v suwari waza.
Živě si vzpomínám na den, kdy jsem si svoji hakama zapomněl. Právě jsem se chystal vkročit pouze v dōgi na žíněnku, když mě Ō-sensei zastavil. „Kde máš hakama?“, zeptal se přísně. „Jak sis mohl myslet, že můžeš učit jen tak ve spodním prádle? Copak nemáš ponětí, co se sluší a patří? Zřejmě ti uniká, jaký má být správný přístup a chovaní toho, kdo cvičí budō. Běž si sednout na kraj a dívej se!“
To bylo teprve první z mnoha pokárání, kterých se mi od Ō-senseie dostalo. Moje neznalost ale přiměla Ō-senseie, aby po hodině poučil své uchideshi o významu hakama. Povídal nám, že hakama byl tradiční úbor studentů kobudō (tradičního, dosl.starého, budō) a zeptal se, jestli kdokoliv z nás zná důvod sedmi puků na hakama.
„Symbolizují sedm ctností budō,“ řekl Ō-sensei. „Jin (dobrota, vlídnost), Gi (eticky resp. společensky správné chování), Rei (etiketa, úcta), Chi (vědomosti), Shin (upřímnost, důvěryhodnost), Chū (loajalitu) a Ko (oddanost rodičům). Tyto ctnosti můžeme nalézt u význačných samurajů v minulosti. Hakama nás nabádá, abychom si uvědomovali podstatu pravého bushidō 武士道 (kodex samuraje). Její nošení symbolizuje tradici, která se k nám dostala předávaná z generace na generaci. Aikidō se zrodilo z ducha japonského bushidō a my se musíme v našem cvičení snažit, abychom těchto sedm tradičních ctností kultivovali.“
V současné době se většina dōjō neřídí Ō-senseiovým přísným přístupem k nošení hakama. Její význam degeneroval ze symbolu tradičních ctností na symbol stupně jūdansha (nositel černého pásu). Navštívil jsem mnohá dōjō v nejrůznějších zemích a na mnoha místech, kde jenom Judansha smějí nosit hakama, ztratili jūdansha svojí skromnost. Berou hakama jako ocenění, kterým se mohou chlubit, za viditelný symbol svojí nadřazenosti. Tento přístup dělá z obřadu úklony Ō-senseiovi na začátku a na konci hodiny výsměch jeho památce a jeho umění.
A co je ještě horší, v některých dōjō se vyžaduje po ženách se stupněm kyū (a to jenom po ženách), aby nosily hakama a to prý proto, aby uchovaly svoji cudnost. Podle mě je to urážka a diskriminace žen cvičících aikidō. A je to také urážející k mužům, protože to u nich předpokládá nižší oduševnělost, což je věc, který nemá na žíněnce místo.
Jsem smutný, když vidím, jaký se hakama přikládá banální význam. Některým lidem se to může zdát jako malichernost, ale já si pamatuji, jak obrovskou důležitost přikládal Ō-sensei nošení hakama. Nemůžu přestat myslet na důležitost tohoto oděvu a nikdo, podle mě, nemůže zpochybnit obrovskou cenu ctností, které symbolizuje. Ve svém dōjō a školách k němu přidružených nabádám všechny studenty nezávisle na stupni, aby hakama nosili. (Nevyžaduji to dokud nemají za sebou první zkoušky, protože začátečníci ve Spojených státech nemají většinou japonské dědečky, jejichž hakama by si mohli půjčit.) Věřím, že když budou studenti nosit hakama a znát její význam, pomůže jim to uvědomovat si ducha Ō-senseie a udržovat živou jeho vizi.
Když dovolíme, aby se důležitost hakama vytratila, možná začneme dovolovat, aby upadly v zapomnění i věci nezbytné pro ducha aikidō. Když ale na druhou stranu zůstaneme věrni přání Ō-senseie týkajících se našeho cvičebního úboru, náš duch může být věrnější snu, kterému zasvětil svůj život.
(c) Mitsugi Saotome
Mitsugi Saotome se narodil v roce 1937 a byl jedním z třetí generace studentů Ueshiby Senseie, zakladatele bojového umění aikidō.