Struktůra klanu ninjů, jejich hierarchie
Bojové umění ninjutsu 忍術 patřilo vždy k těm nejutajovanějším bujutsu 武術 vůbec. Zachování jejich tajemství bylo otázkou života a smrti. Nebylo přípustné prozradit identitu svou a svých spolubojovníků na cestě shinobi. To je důvodem, proč je historie ninjutsu a jednotlivých shinobi 忍び (ninjů 忍者) známá více z legend než ze skutečných historických pramenů. Aby to tak bylo, bylo zapotřebí vytvořit přísná pravidla, která byla zákonem klanu, rodin či škol ninjutsu. Teď se podíváme na hierarchii v rámci jednotlivých klanů ninjů.
Tak jako všechno ostatní v japonské společnosti byla i sociální struktura v komunitě ninjů v provincii Iga 伊賀 založena na přísné hierarchii. Její členové byli zařazeni do tří základních „hodnostních“ skupin. Celá struktura však byla často přísně utajována a každý znal, v mnoha případech, několik spolubojovníků obvykle jen nejbližšího nadřízeného. Zcela na vrcholu stáli Jōninové 上人 („horní člověk“), respektovaní představitelé, vedoucí jednotlivých linií či klanů. V závislosti na nahromaděném bohatství mohl být takovýto Jonin buď méně významným daimyō 大名 nebo něco jako vesnický předák. Reprezentoval tak svou skupinu ninjů a měl kontakt s tím, kdo si chtěl najmout jejich služby a nebo s rodem, pro kterého celý klan pracoval. Plně v jejich kompetenci bylo vybrat si svého následovníka, který po jeho odchodu či smrti převzal vedení klanu či školy.
Svitky tzv. densho 伝書 nebo makimono 巻物 psané před nebo na začátku éry Edo 江戸 (celým termínem Edo-jidai 江戸時代) vysvětlují termín jōnin zapisovaný pomocí těchto znaků 上忍 jako osobu, která dosáhla na své cestě konečného stavu odolnosti, vytrvalosti a trpělivosti.
Zajímavou definici charakteru osoby jōnina najdeme také v jedné z nejdůležitějších historických pramenů, v knize Bansenshukai 萬川集海, kterou napsal Fujibayashi Masatake 藤林正武 již v roce 1676:
„Nedělají hluk, nemají zvláštní zápach, dokonce ani nezmiňují svá jména ani jejich statečnost. Jejich předností je existence podobná existenci nebe a země, mají kompletní zkušenosti všeho, ale stále zůstávají nevyzpytatelní“.
– Fujibayashi Masatake
I když v japonské historii můžeme najít zmínku o několika shinobi, kteří byli jōniny, dokumenty Iga ryū ninjutsu 伊賀流忍術 včetně Bansenshukai 萬川集海 uvádí jména pouze jedenácti nejvlivnějších. V každém případě mezi slavné jōniny historie zcela jistě patří tito shinobi – slavný Hattori Hanzō 服部半蔵, Momochi Tanba 百地丹波 a Fujibayashi Nagato-no-kami 藤林長門守.
O stupínek níže na společenském žebříčku stál Chūnin 中人 („prostřední člově“), který byl jakýmsi výkonným úředníkem, asistentem jōnina a byl nižším vůdcem. Jejich hlavní rolí bylo „přenášení“ informací, což byla velmi významná role. Chūninové například vyjednávali o podmínkách vstupu do služeb svého pána.
Ještě níže se nacházeli Geninové 下人 („dolní člověk“), což byli prostí shinobi, agenti vysílaní do akcí proti nepříteli. Právě geninové byli těmi, kteří riskovali svůj život při plnění nebezpečných misí. Byli jako první posíláni na mise nebo byli obětováni. Neměli přílišný přístup k vyšším úrovním umění školy, ale i přesto jejich schopnosti byly na takové úrovní, aby jejich nepřátelé z nich měli oprávněné obavy. Byl-li chycen, byl často mučen a čekala ho velmi bojestivá smrt. Častým trestem pro chyceného shinobi bylo uvaření zaživa ve velkém kotli.
Oproti tomu v provincii Kōga 甲賀 existovalo v dobách největšího rozmachu ninjutsu (to bylo v období Sengoku jidai 戦国時代, období Válčících Států v letech 1478–1603) 53 rodin shinobi. Tyto rodiny se kolektivě nazývaly Kōga gojūsanke 甲賀流五十三家. Tvrdí se, že v těchto školách byli shinobi úrovní chūnin nebo genin a nebyli zde žádní jōninové tak, jak tomu bylo v případě Iga ryū ninjutsu.
Mezi Kōga gojūsanke patřily například tyto rodiny:
● Akutagawa 芥川家
● Ban 伴家
● Hatta 八田家
● Hattori 服部家
● Ikeda 池田家
● Ishimuro 岩室家
● Jinbō 神保家
● Koizumi 小泉家
● Kurokawa 黒川家
● Minobe 美濃部家
● Miyajima 宮島家
● Mochizuki 望月家
● Nagano 長野家
● Naiki
● Nakayama 中山家
● Noda 野田家
● Ogawara 大河原家
● Ohara 大原家
● Oki 隠岐家
● Ōkubo 大久保家
● Ōno 大野家
● Takamine 高峰家
● Takayama 高山家
● Taki 多喜(滝)家
● Tongū 頓宮氏
● Saji 佐治家
● Sugiyama 杉山家
● Uchitaka 内貴家
● Ueno 上野氏
● Ugai 鵜飼家
● Wada 和田家
● Yamanaka 山中家
Zmínku o Kōga gojūsanke najdeme například v dokumentech Isui onko 伊水温故 (od autora Kikuoka Nyogena z roku 1687), Iran-ki 伊亂記 (příběh bitvy u Tenshō iga no ran v letech 1579-1581 od autora Kikuoka Nyogena z roku 1679) nebo Iga kuni ninjutsu hiden 伊賀国忍術秘伝 (také od autora Kikuoka Nyogena z roku 1699).