Mochizuki Chiyome
Mochizuki Chiyome 望月千代女
(také známá jako Michizuki Chiyojo)
Mochizuki Chiyome byla japonskou aristokratkou 16. století, které se připisovalo založení čistě ženské skupiny ninjů, tzv. kunoichi 女 (くノ一).
Informací o Michizuki není mnoho. Tvrdí se, že Mochizuki měla být údajně adeptka ninjutsu z klanu Kōga ryū 甲賀流. Víme o ní, že byla ženou Mochizuki Moritaky 望月盛時, bratra Mochizuki Nobumasy, vůdce Samurajů 侍 z Shinano 信濃 a pána hradu Mochizuki-jō 望月城 (byl zabit v Nagashino no tatakai 長篠の戦い, bitvě u Nagashino roku 1575). Když byl Nobumasa v bitvě, tak se Mochizuki často starávala o daimyō 大名, feudálního pána jménem Takeda Shingen 武田信玄, který byl zároveň strýcem jejího muže. Bylo právě tehdy, kdy ji Shingen dal důležitý úkol. Měla rekrutovat ženy a vytvořit tajnou síť agentů kunoichi 女 (くノ一), ženských ninjů pro školu Miko ryū kunoichijutsu. Takedův plán byl mít dobře vycvičené ženské agenty, které by dokázaly fungovat jako podvratné živly ke sbírání informací a předávání tajných zpráv spojencům. Chiyome byla k tomuto úkolu nejvhodnější kandidátkou, neboť pocházela z dlouhé linie ninjů z Kōga. Mochizuki přijala úkol, přichystala vše ve vesnici Nazu v regionu Shinshu 信州 a začala své hledání potencionálních kandidátek k výcviku.
Dne 10. listopadu 1561 zemřel její muž a následně i dva mistři rodu Mochizuki. Když Takeda Shingen vybral Chiyome, aby rekrutovala ženy jako budoucí špiónky nebo vražedkyně, tak to bylo také díky jejím kontaktům s klany ninjů v oblastech Iga 伊賀 a Kōga 甲賀. Mezi nimi byly například Maeda ryū 前田流, Kurokawa ryū 黒川流, Akutagawa ryū 芥川流, Ban ryū, Taira ryū, Negoro ryū 根来流. Tomuto novému druhu ženských agentů, se začalo říkat kunoichi, suke-ban 女番, onnashinobi 女忍び a pod. Chiyome byla po dobu své mise zajištěna lidmi z Nazu, a v provincii začala rekrutovat dívky, které se vlivem okolností dostaly do špatných životních situacích (sukeban), jako například z řad prostitutek, z žen bez domova, z pronásledovaných zákonem (Yakuza ヤクザ), žebraček a díky válkám Sengoku jidai 戦国時代 i byly mnohé i z řad sirotků a těch, které před něčím utíkaly. Okolí a i samy ženy se domnívaly, že se jim snaží dávat novou životní příležitost, netušily, že z nich cvičí vrahy. Když se některá z žen začala být nespokojená, Chiyome jim vždy připomenula jejich předešlé “živobytí“. Dívky, které dokončily svůj trénink, pak nastoupily jako sestry Miko 巫女 (dívka u šintoistických svatyní, nebo také potulný dívčí šaman) do svatyní. S takovým přestrojením se pak mohly volně pohybovat bez jakéhokoliv podezření. Naučily se také nutné náboženské vzdělání, aby dodali svému přestrojení věrohodnost. Na rozdíl od mužů, kteří se museli naučit skrývání, tak měly ohromnou výhodu. Chiyome trénovala kunoichi tak, aby využívaly svých nejsilnějších zbraní a největších slabin nepřítele, tím mohly snáze dosáhnout svých cílů. Další co se kunoichi učily používat, bylo využití běžných předmětů jako zbraní, tím i ozbrojené, nebudily žádné podezření. Časem se kunoichi naučily používat i ostatní převleky, jako herečky, prostitutky nebo geishi 芸者. Díky tomu se mohli pohybovat volně po vesnicích, městech, hradech a chrámech a eventuálně se tak snadněji přiblížit ke svým cílům.
Chioyome a jejím kunoichi se podařilo zřídit síť 200-300 agentů, kteří sloužily klanu Takeda 武田. Shinken Takeda byl o všech jejich aktivitách pravidelně velmi dobře informován. Díky tomu byl vždycky jeden krok napřed před svými nepřáteli, až do jeho záhadné smrti roku 1573. Vzhledem k nejistým detailům okolo života Chiyome, někteří badatelé pochybují o její existenci, neboť to celé mohl být jen smyšlený příběh doby Edo 江戸, jak tomu bylo například u příběhu Deseti statečných ze Sanady 真田. Chiyome zmizela v historii, ale říká se, že svůj post vedoucí kunoichi přenechala Kosukei Anayamovi 小助穴山, který uzavřel alianci s různými klany a Sugitani Kurokawou. Kosukei pak dále předal svůj post své dceři.
Použité zdroje:
Ninja, neviditelní zabijáci - napsal Andrew Adams
Ninjové 1460-1650 - napsal Stephen Turnbull
The mystic arts of the ninja - napsal Stephen K. Hayes
Wikipedia