Nejčastější otázky

Co se vlastně skrývá pod názvem Bujinkan Dōjō?

Jednoduše řečeno se jedná o mezinárodní organizaci tradičních japonských bojových umění  ninjutsu 忍術 a bujutsu 武術. V čele organizace Bujinkan Dōjō 武神館道場 stojí pan Masaaki Hatsumi 初見良昭, který v minulosti obdržel titul sōke 宗家 (hlava rodinné tradice / velmistr) v devíti tradičních školách. Těmito školami jsou:
- Togakure ryū ninpō taijutsu 戸隠流忍法体術
- Kukishinden ryū happō bikenjutsu 九鬼神伝流八法秘剣術
- Takagi yōshin ryū jūtaijutsu 高木揚心流柔体術
- Shindenfudō ryū dakentaijutsu 神伝不動流打拳体術
- Gyokko ryū kosshijutsu 玉虎流骨指術
- Kotō ryū koppōjutsu 虎倒流骨法術
- Gikan ryū koppōjutsu 義鑑流骨法術
- Gyokushin ryū ninpō 玉心流忍法
- Kumogakure ryu ninpō 雲隠流忍法

Takže ninjutsu je součástí toho, co se učíte v bujinkanu?

Ano, je tomu tak. V rámci bujinkan ryū-ha 武神館流派 (škol vyučovaných v bujinkanu) je například škola Togakure ryū, která je dnes nejstarší dochovanou tradicí škol ninjutsu. Hatsumi sensei 初見先生 je představitelem 34. generace této školy. Dále školy Gyokushin ryū a Kumogakure ryū jsou svým původem školami ninjutsu. Ostatní školy mají své kořeny v klasických koryū 古流 (starých školách), nicméně svůj věhlas si získaly až v době, kdy se staly součástí učení škol ninjutsu.

Existují mimo organizaci Bujinkan Dōjō v dnešní době ještě jiné školy vyučující tradiční ninjutsu?

Ano i ne, na to je velice těžké odpovědět. Do dnešní doby se uchovalo vícero škol, které v historii měly ve svých osnovách obsažené techniky spadající do ninjutsu, jako třeba Tenshin shōden katori shintō ryū 天真正伝香取神道流, ale dnes se již v této, ani v jiných školách nevyučují.
Nicméně dají se najít informace o různých malých školách, které se prezentují také jako školy ninjutsu. Některé mají historické kořeny a dají se považovat za autentické, ale o většině z nich se to říci nedá. Školy Genbukan a Jinenkan založili v minulosti bývalí dlouholetí studenti Hatsumi senseie. Více méně tyto směry pokračují v učení technik, které se naučili u Hatsumi senseie, i když je dnes již patrná snaha o pozměnění technik.
V posledních letech je hodně aktivní pan Jinichi Kawakami 川上仁一, který prezentuje techniky umění ninjutsu veřejnosti. Pan Kawakami je profesorem na univerzitě v Mie 三重, kde se věnuje výzkumu v oblasti ninjutsu. Také byl jmenován čestným ředitelem muzea ninjutsu ve městě Iga Ueno 伊賀上野, ale bohužel nemá přímou návaznost v nějaké tradiční škole ninjutsu. Dnes bychom, tomu co prezentuje, řekli, že se věnuje "living history", tedy oživování historie skrze restaurování technik z historických materiálů.
Je zapotřebí mnoha historických znalostí, abyste byli schopni rozlišit podobné informace a vidět skutečnost. Dnes je Hatsumi sensei vnímán jako jediný učitel, který je představitelem některé z tradic ninjutsu v přímé linii.

Školy, které se vyučují v rámci Bujinkan Dōjō, jsou velmi staré. Mohou mít tyto techniky v současné době svou platnost?

Ano, tyto školy jsou součástí tradic koryū 古流 (starých škol), ale nevnímejme to tak, že tím, že tyto školy vznikly před mnoha stoletími, se jejich techniky vyučují v nezměněné formě, jako tomu bylo třeba v 15. století. Vývoj jejich technik se nezastavil. Tyto školy se nadále vyvíjely a přizpůsobovaly se podmínkám nových období a situací. Tento přirozený vývoj trvá stále a je důležitý.

Obecně si myslím, že studium bojových umění vyučovaných v rámci bujinkanu je v dnešní době zaměřeno na rozvoj třech základních oblastí:
- nácvik bojových technik
- studium historie a filozofie
- seznámení se s japonskou kulturou
V ideální podobě se každý student snaží rozvíjet své schopnosti ve všech těchto oblastech.

A pokud se mě ptáte na funkčnost vyučovaných technik v rámci praktické sebeobrany, tak je dobré říci, že lidské tělo bylo v historii stejné jako dnes. Takže techniky tradičních bojových umění jsou plně reálné i v dnešní době. Vše záleží na přístupu k tréninku a osobnímu cíli každého studenta.

Důkazem proto je i to, že mezi studenty bujinkanu na celém světě je mnoho lidí, kteří sami slouží v řadách policie, armády či dalších bezpečnostních složek a, jak říkají oni sami, cvičí tyto bojová umění pro jejich komplexnost. Znám několik z těchto lidí, kteří pracující v ozbrojených složkách dokonce jako vedoucí výcviku.

Jak rychle je možné se naučit bránit?

To je častá otázka nových zájemců o tréninky. Odpověď je ale velice složitá.
Obecně je nahlíženo na studium bojových umění jako na celoživotní náplň. Pořád je v praxi co zlepšovat a tak je důležité stále pokračovat v tréninku dále.
Určit minimální dobu tréninku, nutnou pro schopnost ubránit se napadení, je v podstatě nemožné a z mé pozice by to bylo nekorektní. Vždy totiž záleží na samotném studentovi. Na to s jakým záměrem začal s tréninkem, na jeho schopnostech, tréninku, fyzickým dispozicím a samo sebou také na jeho osobnosti.
V tomto ohledu má každý své tempo a své cíle.

Existují v rámci ninjutsu nějaké formy soutěží?

Ne, neexistují. Techniky těchto škol jsou trénovány stejným způsobem jako v historii. To znamená, že i s útoky na životně důležitá místa lidského těla. Bylo by velice nebezpečné, kdyby tyto techniky byly konfrontovány v nějaké soutěži. A pokud by se vytvořila pravidla a další bezpečností opatření (chrániče, rukavice), které by omezovaly použití nebezpečných technik, musel by se změnit způsob tréninku a upravit vyučované techniky za tímto účelem. Z tohoto důvodu je velice těžké konfrontovat se formou sportovního zápasu.
Přes to všechno jsou do tréninku v našem pražském dōjō zařazeny různé formy randori 乱取り, které respektují původní význam technik a obohacují naše studium.

Je vhodné trénovat k bujinkanu i jiné bojové umění?

Jistě, je mnoho lidí, kteří se vedle ninjutsu věnují i jinému bojovému umění. Pokud máte tu schopnost věci vnímat více způsoby, může to být velice zajímavé a poučné. Osobně si myslím, že pokud si k bujinkanu někdo zvolí další bojové umění, mělo by pocházet z Japonska a mělo by mít podobný základ. Kombinovat příliš rozdílné styly může být komplikované pro vytváření si správné techniky.
A také záleží na důvodu, proč cvičit ještě něco dalšího. Někdy se setkám s lidmi, kteří chtějí cvičit něco jiného proto, aby si "vylepšili" jejich bujinkan. Upřímně si myslím, že by se v tomto případě spíše měli více zamyslet nad způsobem svého tréninku, než hledat "pomoc" v jiných stylech. Pokud je ale motivací poznání jiného bujutsu 武術 (bojového umění) a jeho tradice, tak to je správný důvod a určitě v tom nemůže být žádný problém.

Cvičíte na trénincích také s nějakými zbraněmi?

Ano, samozřejmě. Je jich celá řada, ale nejdůležitějším aspektem je ninpō taijutsu 忍法体術, techniky beze zbraně. Pohyb těla potom využíváme i při práci se zbraněmi.
Pro trénink jsou z důvodu bezpečnosti nejprve využívány tréninkové cvičné zbraně, např.: fukuro-shinai 袋竹刀 (meč z bambusových plátů potažený kůží), bokeny 木剣 (dřevěné meče), gumové shurikeny 手裏剣 (vrhací čepele) a je jich mnohem více. Tyto zbraně umožňují trénovat techniky v plném rozsahu, bez rizika zranění. Po nějakém čase je dobré, aby každý získal zkušenosti s tréninkem se skutečnou zbraní. Jde o přirozený vývoj.

Mnoho lidí má představu o tom, že bojová umění vychovávají k násilí …

Skutečné poselství bojových umění není boj, ale mír. Lidé, kteří smýšlejí jinak, nepochopili nic z opravdové podstaty bojových umění. Tréninky vychovávají člověka nejenom po stránce bojových technik, ale zároveň roste i po té duševní.
Z vlastní zkušenosti vím, že když přijdou nějací zájemci se špatnými úmysly, což se může stát, po nějaké době sami odcházejí. Atmosféra, která je na trénincích jim nedovolí rozvíjet jejich špatné myšlenky, ego.

Jsem děvče, je toto cvičení pro mě dobré? Mohu se také naučit tomuto umění? Nebo je to jen pro muže?

Jistě, že se můžete také naučit tomuto bojovému umění. V našem dōjō 道場 studují dívky a ženy, které uchvátilo kouzlo tohoto umění. Některé z nich jsou již tak daleko, že obdržely vysoký technický stupeň. Záleží jen na vás, jaké cíle si dáte.

Kdy je dobré začít se studiem bojových umění?

V podstatě kdykoli. Studovat bojová umění je možné v jakémkoli věku, tady nejsou žádná omezení. Trénink je veden tak, aby studenti byli schopni jej přizpůsobit svému věku a fyzickým možnostem. U nás v dōjō je pouze spodní věková hranice a tou je 6 let, kdy můžou začít děti s tréninkem.

Jak si vybrat správné dōjō?

No, to není úplně jednoduchá otázka. Ale, na druhou stranu, také to není zas tak složité. Určitě je dobré nejprve navštívit vícero dōjō, kde se věnují tomu kterému bojovému umění. Rozhodně nenechat své rozhodnutí na tom, které je blíže. Pokud se chcete věnovat něčemu tak obsáhlému, jako jsou japonská tradiční bojová umění, vyplatí se třeba jezdit i dále za učitelem, který mi sedí a je schopen mě něco naučit. Osobně bych příliš neztrácel čas s těmi dōjō, které na svých webech píšou o tom, že jsou jediní skuteční, nejlepší, netradičnější, a to ani v případě, že by učitel měl i vysoký technický stupeň. Víte, když o sobě někdo něco takového píše, většinou je tam něco špatně. Japonská tradiční bojová umění jsou o RESPEKTU, a když někdo píše, jak je "super", tak je většinou problém v jeho osobnosti. Já bych rozhodně nechtěl ztrácet čas s EGOISTICKÝM jedincem.

Bohužel i v dnešní době se najdou v této oblasti podvodníci, prezentující se styly (školami), které ve skutečnosti neexistují a nebo si je dokonce sami vymysleli (vyvinuli) v pouhé představě a důvěře ve svou vlastní dokonalost. Prosím, těmto místům se vyhněte, i kdyby tam všichni měli drahé meče, originální oblečení či všichni mluvili Japonsky. Je to ztráta času. Určitě v celé ČR najdete lidi věnující se tradičním bojovým uměním poctivě a upřímně - to je totiž ta správná cesta.

Jedním z důležitých faktorů by pro mě byli studenti toho kterého dōjō. Nejde tak ani o počet (i když i ten dokáže někdy napovědět), ale především o úroveň jejich tréninku. Přeci jen i se základními zkušenostmi jsme schopni posoudit, zda bychom chtěli dosáhnout úrovně pohybu a prezentace bojových umění jako ti, kteří cvičí vedle nás.

A ještě jeden faktor je pro mě důležitý, a to vazba instruktora na svého učitele, jaký je v roli studenta, jak mluví a chová se na lekcích.
Uznávám, že to není jednoduché a vlastně i chápu, že si někteří začátečníci mohou v této oblasti být nejistí.

Co musím udělat, abych mohl začít s tréninky tohoto bojového umění?

No v první řadě přijít do některého z dōjō, kde jej vyučují. Osobně si myslím, že jsou velké rozdíly ve vedení tréninků v jednotlivých dōjō, proto bych doporučoval navštívit více dōjō, než se rozhodnu, kam budu chodit. Pak už jen stačí mít zájem o studium tohoto umění a to je vše. Všechny ostatní věci se člověk dozví přímo na trénincích od svého instruktora nebo během samotného studia.

Co potřebuji na svůj první trénink?

Odhodlání a chuť do tréninku, nic víc. Přesto, že cvičíme v kimonu 着物 černé barvy obuti v tradiční japonské obuvi tabách 足袋, stačí mít s sebou jakékoliv sportovní oblečení. Co se týká vybavení, je možné jej pořídit časem, nemusíte jej mít na prvním tréninku. Některá dōjō mají již své zázemí, kde si můžete ze začátku vybavení zapůjčit.

Nikdy jsem nesportoval, nemám velkou fyzickou kondici …

Nemusíte mít žádné obavy, to není podstatné pro studium bojových umění. Každý student si sám určuje, jak moc se bude věnovat fyzicky náročnému tréninku. Nicméně i samotný trénink je veden tak, aby se postupně zlepšovala flexibilita a silová vytrvalost každého studenta. Je jasné, že zdravé tělo dokáže déle kvalitně trénovat a pak - ve zdravém těle zdravý duch ;-).

Nemůžu chodit na všechny tréninky, vadí to?

Ne, nevadí. Každý chodí na tréninky podle svých pracovních, studijních či jednoduše časových možností. V našem dōjō není nutná stoprocentní účast na keiko 稽古 (trénincích). Přesto je dobré si najít čas pro váš pravidelný trénink, který je důležitý pro osobní rozvoj a pokrok. Nelze očekávat příliš rychlé zlepšení po jednom tréninku měsíčně.

Pokud budete mít nějakou další otázku, napište mi - pavels@bujinkanprague.com. Když budu vědět, rád odpovím.