Techniky hanbōjutsu
Součástí tréninku bujinkan ryū-ha 武神館流派 (škol obsažených/vyučovaných v bujinkanu) je používání různých zbraní, jako součást tréninku bojových umění jednotlivých škol (jak víte, bujinkan ryū-ha obsahuje devět tradičních škol bugei 武芸). Jednou z vyučovaných zbraní je krátká tyč – hanbō 半棒 nebo-li sanshaku-bō 三尺棒. Značná část základních technik, které se s touto zbraní vyučují pochází z učení školy Kukishinden ryū 九鬼神伝流, jenž je jednou z devíti tradičních škol, které předává dalším generacím Hatsumi sensei 初見先生.
Zkusme si na začátek řící něco málo o boji s tyčí. Často se klade otázka, proč byla hůl jako zbraň v posledních letech opomíjena. Rostoucím používáním moderních zbraní byl tradiční způsob souboje muž proti muži nutně potlačen. Místo tyče lidé na svou ochranu používají např. nůž nebo střelnou zbraň. Uvědomme si ale, že obě tyto zbraně mohou být v mnoha případech smrtelnou zbraní. V případě střelné zbraně může být ohrožen kdokoli, kdo se nachází ve vašem okolí. To je holá skutečnost. A to je asi také důvod proč se častěji objevuje hůl v různých podobách i u bezpečnostních složek (např. teleskopický obušek). Techniky s těmito zbraněmi často vycházejí z pohybů tradičních umění. A právě v této oblasti hůl zaujímá již mnoho staletí své čestné místo. Zmiňme např. událost, kdy byl poražen nejslavnější japonský bojovník s mečem Miyamoto Musashi 宮本武蔵 mistrem v umění boje s holí Musō Gonnosukem 夢想權之助.
Tyč jako taková má široké zastoupení v jednotlivých školách na poli japonských bojových umění. Dalo by se říci, že jinde ve světě nebylo vyvinuto tolik technik určených právě pro tuto zbraň. Existovaly školy, kde byla tyč dominantní součástí výcviku. Většinou ovšem byla jednou z několika různých zbraní, které škola prezentovala. Jako příklad uveďme fakt, že v osmé části svazku Nihon budō taikei 日本武道大系 se na straně 51 dozvíme, že během 16. století za vlády shōguna jménem Toyotomi Hideyoshi 豊臣秀吉, vyslal Hideyoshi na ostrov Okinawa 沖縄 mistra Jigen ryū 示現流, aby tam vyučoval sebeobranné techniky s tyčí, údajně proti situaci napadení ze strany Korejců. Tyto první sestavy s hanbō zůstaly uchovány ve formě Jigen ryū bō odori 示現流棒踊, „bojových tanců“. Togo Shigemasa 11. sōke Jigen ryū 示現流 se domnívá, že tyto techniky a učení školy Jigen ryū výrazně ovlivnilo vývoj technik s tyčí na celé Okinawě.
Vraťme se ke škole Kukishin ryū 九鬼神流. Techniky s tyčí této školy ovlivnily techniky prezentované Ueshibou senseiem jako aiki-jō 合気杖. Důvodem je přátelství mezi Moriheiem Ueshibou 植芝盛平 a Kuki Kaisu Takaharuem 九鬼海州隆治, který byl tehdejším v pořadí 26. sōke linie Kukishin ryū.
Z hlediska délky existují tři základní druhy tyčí:
1) Bō 棒 (cca 180 cm dlouhá) – pro tuto tyč je zhruba kolem 360 bojových stylů.
2) Jō 杖 (cca 127 cm dlouhá) – pro tuto tyč je zhruba kolem 70 bojových stylů.
3) Hanbō 半棒 (cca 90 cm dlouhá) – bojové styly jsou přiřazovány k technikám s Jō.
Způsob užívání těchto tří různě dlouhých tyčí je přirozeně rozdílný. Při manipulaci s tyčí musíme myslet na to, jak ji jako zbraň můžeme použít. Je velmi důležité zvolit takovou techniku, která se ke zbrani nejvíce hodí. Musíme sami sebe vychovávat k tomu, abychom pozorovali vše jako nějakou možnou zbraň a využít vlastní fantazie k nalezení vhodné techniky. Zbraň, kterou použijeme při nějakém střetnutí, by měla sloužit jako prodloužení vlastního těla a ne jako pouhá zbraň. Z toho plyne, že důležitější pohyby, které bychom měli nastudovat, jsou takové, které umožňují šikovně se vyhnout útoku útočníka.
Jako každou jinou bojovou dovednost tak i hanbōjutsu 半棒術 je důležité studovat pod zkušeným učitelem, který nám předává i ty detaily, které nejsou na první pohled viditelné. Cílem tréninku je, aby se zbraň a její použití stalo přirozenou součástí našeho pohybu. Musíme uvědomit vlastnosti jednotlivých typů zbraní, vzdálenost, ale i tělesné dispozice našeho útočníka. To všechno je důležité proto, abychom mohli použít při naší obraně spravnou techniku nebo pohyb. Samotná technika ovšem také nemusí být dostačující. V rámci bojových umění, která studujeme, považujeme za základní prvek technik se zbraněmi taijutsu 体術, tedy techniky beze zbraně či chcete-li pouhý pohyb těla. V technikách se zbraněmi se pouze snažíme zohlednit či maximálně využít potenciál konkrétní zbraně. Základním stavebním kamenem pro pochopení tréninku jsou kata 型, předem sestavené techniky čili formy. Kata jako taková nám nejsou předkládána jako „cíl“ našeho snažení, ale jsou pro nás prostředkem k získání potřebných znalostí, schopností a zkušeností. Právě proto, bychom měli věnovat jejich studiu dostatek času a snažit se o precizní osvojení si pohybů, ze kterých jsou složeny. Později se snažíme o rozvinutí těchto pohybů do dalších tvarů, variant. O kombinaci, spojení jednotlivých technik tak, aby se s další praxí naše techniky přetvořily v pouhý pohyb, který budeme schopni přirozeně využít v reálné situaci.
Kontinuita studia technik se zbraněmi je totožná se studiem taijutsu. Velmi jednoduše by se daly vypsat jednotlivé části takto – osvojení si základních postojů a pohybů z nich vycházejících, osvojení si ma-ai 間合い (vzdálenosti) pro jednotlivé pohyby, trénink s partnerem beze zbraně, trénink s ozbrojeným partnerem (různé typy zbraní), trénink proti vícero oponentům, volný boj. To je jen částečný pohled na hanbōjutsu a jen velice povrchní.
A právě proto, prosím, přistupujte ke svému tréninku zodpovědně. To platí obzvláště v případě studia buki waza 武器技, technik se zbraněmi.
Přesto, že je v bujinkan ryū-ha více škol, které nabízejí způsob využívání tyče typu hanbō tak z tohoto postu nejdůležitější školou je Kukishinden ryū, která obsahuje několik úrovní technik s touto zbraní. Základními kapitolami pro tuto zbraň ve škole Kukishinden ryū jsou:
1) Sanshin no kamae 三心の構 (obsahuje tři pozice)
2) Kihon waza 基本技
3) Shoden no kata 初傳之型 (obsahuje 9 technik)
4) Chūden no kata 中傅之型 (obsahuje 4 techniky)
5) Okuden no kata 奥傅之型 (obsahuje 3 techniky).
Před nějakým časem jsem měl možnost se seznámit s technikami hanbōjutsu v rámci tréninku, které zřejmě vycházejí z historických forem školy Kukishin ryū (je možné, že se pletu v historickém zařazení technik, nicméně počet waza a jejich provedení je autentické). Úrovně technik byly rozděleny to těchto úrovní:
1) Rei hō 礼法 (obsahuje 4 způsoby)
2) Kamae kata 構え方 (obsahuje 5 pozic)
3) Kihon waza 基本技
4) Shoden no kata 初傅型 (obsahuje 11 technik)
5) Chūden no kata 中伝型 (obsahuje 12 technik)
6) Okuden no kata 奥伝型 (obsahuje 5 technik)
Pojďme se teď zaměřit na některé z technik samotného hanbōjutsu. V následující části článku jsou popsány a rozfoceny dvě základní waza 技, se kterými se studenti seznamují hned na začátku jejich tréninku s hanbō. Důvodem proč tomu tak je fakt, že s těmito technikami nebo jejich variantymi se setkáváme v mnoha dalších technikách a tak pochopení a znalost základního provedení těchto waza je klíčová.
Technika 1 – Koshi ori 腰折 – zlomení v pase
Uke vede pravou rukou úder Jōdan tsuki 上段突き na obličej. Tori ustoupí z pozice Kata yaburi no kamae 型破の構え levou nohou dozadu tak, aby útočící ruka oponenta skončila v prostoru před jeho tělem. Tori levou rukou pustí tyč, chytá s ní zevnitř Kote 小手 oponentovy pravé ruky a vede uvolněným koncem tyče úder zevnitř na oblast Butsumetsu 佛滅, žeber Ukeho. Torim protočí svou pravou ruku dlaní nahoru a vede úder s tyčí zespoda na oblast Jakkin 弱筋 oponentovy pravé ruky. Tori za stálého tlaku tyčí proti ruce provede krok pravou nohou za pravou nohu oponenta a provede přehoz podobný Ōsoto gake 大外掛け, kterým strhne Ukeho zády na zem. Tori pokračuje i poté v tlaku na oponentův sval, aby jej tak znehybnil.
Technika 2 – Tsuke iri 附入 – vložení hole mezi rameno a tělo
Uke vede pravou rukou úder Jōdan tsuki 上段突き na obličej. Tori ustoupí z pozice Kata yaburi no kamae 型破の構え pravou nohou dozadu tak, aby útočící ruka oponenta skončila v prostoru před jeho tělem. Tori pravou rukou pustí tyč, chytá s ní zvenčí Kote 小手 oponentovy pravé ruky a vede uvolněným koncem tyče úder zevnitř zespoda na Ganmen 顔面, obličej Ukeho. Torim poté protočí svou levou ruku dlaní nahoru a vede úder s tyčí ze strany a zvenčí na oblast Jakkin 弱筋 oponentovy pravé ruky. Tori za stálého tlaku tyčí proti ruce provede krok levou nohou před pravou nohu oponenta (nebo ji rovnou podrazí) a stáhne tak Ukeho čelně k zemi. Tori pokračuje i poté v tlaku na oponentův sval, aby jej tak znehybnil. Pro větší kontrolu Ukeho může Tori vést kop (šlápnutí) levou nohou do oblasti žeber nebo zad.
(c) Pavel Slavík
dōjō-chō Bujinkan Dōjō Prague
web: www.bujinkanprague.com
e-mail: pavels@bujinkanprague.com