Shinken gata
Shinken gata 真剣形 je tréninková metoda, která nutí žáka k tomu, aby akceptoval skutečnosti, které jsou součástí boje na život a na smrt. Pokud je žák konfrontován s dynamikou toho, co se může stát, když na sebe udeří dva soupeři s přáním porazit toho druhého, je nucen, aby si osvojil požadavky opustit hranice váhavého sebeodhadování v nebezpečné situaci. V součastné době je bezpečnost cvičenců v moderních bojových sportech důležitým faktorem tréninkové struktury. Žáci kendō například nosí ochranné přilby na hlavě a používají bambusové meče. Jūdō se stále trénuje na silné tatami. Kromě toho zvyšují bezpečnost také pravidla, váhové klasifikace a zkušenost. Z obecného pohledu je to jistě v pořádku, neboť toto všechno daleko více zpřístupňuje bojová umění široké veřejnosti. Obtížná situace však vzniká tehdy, když mnoho cizinců přijíždí do Japonska, aby se tam naučili bojovým uměním jako jedné z forem sebeobrany. Tito cizinci často nechápou, že to, co oni považují za smrtelné umění osobního vedení války, má být ve skutečnosti sportem, nebo metodou k rozvíjení ducha a není vůbec určeno k sebeobraně na ulici. Mohou tato umění pilně trénovat a mohou si osvojit návyky (aníž by si toho byli vědomi), které ve skutečnosti odporují realitě vítěztví na ulici.
Realistické tréninkové metody
Je mnoho těch, kteří trénují a domívají se o sobě, že trénují tvrdě a vážně a přesto se omezují při svém tréninku na měkkou podložku nebo matraci. V tomto případě pracují pouze na sportu. Pro bojové sportovce (umělce) je velmi nebezpečné, aby trénoval takovýmto způsobem, protože tak dosáhne mrtvého bodu a zvykne si na omezení, která se v přirozeném terénu nevyskytují. Co člověk udělá, když na něj někdo zaútočí na nerovném terénu, nebo ve tmě? Abychom se mohli s takovými situacemi vypořádat, musíme trénovat tak, abychom se dokázali ubránit i na příklad v divokém porostu, nebo ve tmě. Mnozí moji žáci mají povolání, ve kterých skutečně sebeobranu potřebují a proto pro ně stále zdůrazňuji důležitost realistického tréninkového pozadí.
Správné časování
Když jsem jednou vyučoval hodinu hanbōjutsu pro policisty, zeptal se jeden z žáků: „Jak se vypořádám se situací, ve které mě útočník zablokuje ruce holí?“ Věděl jsem, že trénovanost tohoto žáka je omezená a věděl jsem, že neexistuje nic, co bych mu mohl vysvětlit, aby tuto situaci mohl správně pochopit. Ve skutečnosti jsem odpověděl, že paže může být sice poraněna, nebo zlomena, ale v situaci opravdového boje na život a na smrt by i přesto bojoval dál. Snad znalost toho, že se vymaní z tělesné, duchovní a technické zaostalosti, mu dá náskok, který z něj nakonec učiní vítěze. Nejdůležitější je, aby člověk vystihl správné časování ve vztahu k chybám toho druhého, aby ho tak mohl přemoci.
“Sběratelé“ technik
Mnohé z nastudovaných technik nejsou v opravdovém boji nic platné. Ti, kteří nikdy nezažili bojovou situaci, asi pravdivost tohoto výroku nikdy nepochopí. Ti, kteří už jednou zažili opravdový boj na život a na smrt, vědí, co tím myslím. Určitým způsobem vypadají mnozí dnešní bojoví umělci jako pouzí sběratelé technik. Skutečnost je taková, že samotné techniky nestačí k tomu, aby člověk přežil boj. Vítěze daleko častěji určuje duch, vůle k přežití a živoucí uvědomění si technické přednosti.
Dlouhý proces zkušeností
Při našem tréninku “skutečných technik“ shinken říkám žákům, že se musí učit úder nejprve přijmout, než se naučí to, jak se mu vyhnout. Slavný japonský bojovník s mečem Itō Ittōsai Kagehisa prý řekl svým žákům, že k tomu, aby poznali pravou podstatu sebe sama (a skutečné jednání v momentu nebezpečí) by museli zažít tu zkušenost, že byli zraněni. Také ve světě divadla a filmu může potom herec vycházet z nejnižšího stupně čisté mimiky a být skutečně přesvědčivým představitelem, pokud ovládá detaily zkušenosti, kdy je člověk zraněn. Čisté teorie, nebo příjemné diskuze nad šálkem čaje o tom, co by člověk dělal v opravdové nebezpečné situaci, jsou velmi neadekvátní. Člověk musí mít zkušenost. Prostřednictvím procesu zkušeností toho, co to znamená ztratit, být odvržen, být udeřen, může člověk dosáhnout podstaty bojových umění a může najít opravdovou sebedůvěru.
(c) sōke Masaaki Hatsumi
zakladatel a představitel organizace Bujinkan Dōjō
Článek byl přeložen z časopisu KARATE Budō journal