Kusari fundō
Kusari fundō je krátký řetěž s kovovým závažím připevněným na jeden nebo oba konce. Ale existuje mnoho variací na toto téma. Každá škola ninjutsu má své vlastní jméno pro tuto unikátní zbraň: tamagusari nebo manrikygusari například. Velikost, tvar a váha fundō (závaží) se obvykle liší v závislosti na té které škole. Také kusari (řetěz) má různou délku a tloušťku. Existují také různé teorie o původu kusari fundō.
1) Někteří tvrdí, že kožené řemínky nebo lana používané pro techniky vrhání kamenů byly nahrazeny nově objevenými řetězy.
2) Někteří říkají, že jeho původ je v ninjovském shinobinawa no jutsu (techniky s lanem).
3) Jiní trvají na tom, že bylo vynalezeno pro „policii“ v feudálních časech pro zatýkání zločinců.
Je těžké říct která, jestli vůbec nějaká, je podložená, protože zůstává velmi málo literatury o kusari fundō, které bylo předáváno z generace na generaci jako tajná zbraň. Já se ale pokusím v existující literatuře najít stopy k jeho historickému pozadí.
Existuje určitý druh kusari fundō nazývaný konpi (Kon znamená „železo“, Pi znamená „letět“). Podle historického dokumentu bylo konpi používáno jako zbraň v období dvora Yoshino (okolo 1350 n.l.)
Se změnou časů se změnilo i konpi. Jednu dobu bylo předěláno na zbraň konpei. V jiné době byly vyráběny individuálně vymyšlené kusari fundō, zahrnující gekigan, fundōgusari, sodegusari, tamagusari, manrikigusari a kanamari, ke každému z nich byla vytvořena specifická škola. Přirozeně jména těchto škol přežila své zakladatele. Mezi těmi, které jsou historicky doloženy jsou: Togakure ryū, Gyokushin ryū, Masaki ryū, Hōen ryū, Syuchin ryū, Kinshin ryū, atd.
Konpi 根飛
Říká se, že jednou byl spojen řetěz a koule s železnou rukou nebo jinou variantou na konci řetězu pro použítí jako konpi. Jako zbraň bylo na konci řetězu připevněno lano nebo hůl.
Konpei 錕平
Konpei má duté držadlo, které dovoluje skrz něj volně procházet řetězu. Také má na jednom konci řetězu fundō (závaží) a na druhém kakushi (kroužek s ostrými železnými bodáky, také nazývanými kakude). Kaku znamená roh, Te nebo De znamená ruku, Shi znamená prst. Zatímco máte kakushi na svém prstu a držíte rukojeť, zachytíte útočníka tak, že hodíte fundō a zapletete ho do kusari, potom zaútočíte na jeho citlivá místa s kakushi.
Kusari fundō 鎖分銅
Délka kusari fundō je většinou mezi 1.5 a 3 stopami. Některé školy samozřejmě používají kratší nebo delší. Ty s kulatými fundō jsou často nazývány tamagusari nebo gakikan, zatímco ty s hranatými tvary jsou nazývány fundō kusari.
Jako spolehlivý zdroj o původu tamagusari můžeme považovat jistý historický záznam:
Téměř před 300 lety, v době období Genroku žil v Ōgaki, Mino (což bylo léno klanu Toda a leželo severo východně od Kyōta) mistr šermu jménem Masakitarodayu Danno – Shintoshimitsu (zkráceně Masaki Toshimitsu), který dřžel oprávnění jak z Seni ryū halapartny tak z Kotoda ittō ryū.
Jednoho dne měl Masaki Toshimitsu hlídku v bráně Ootemon v hradu Edo (dnešní Tokyo) podle rozkazů svého pána Tody. Myslel na to, že kdyby byl před bránou nucen bojovat s výtžníky a musel je zabít svým mečem, brána by byla poskvrněna krví (v té době byla krev považována za něco nečistého). Co by tedy měl dělat? Co takhle půjčit si od ashigaru, samuraje s nejnižší hodností na hlídce, dlouhou dřevěnou hůl, aby s ní bojoval s útočníky? Jeho čest by mu to ovšem nedovolila udělat. Takže Masaki pokračoval v přemýšlení. Nakonec dostal výborný nápad, který by mu umožnil čelit bez krveprolití výtržníkům nebo šílencům, kteří by s meči v rukou mohli zaútočit na bránu. To byla zbraň „kusari fundō“, nebo , v tomto případě, tamagusari. Říká se, že Masaki vypracoval 24 umění tamagusari.
Později, když slyšeli zvěsti, že tamagusari, řetěz se závažím schraňovaný v Masaki ryū, mohl člověka chránit před zlem, mnoho lidí navštívilo Masakiho dům a prosili ho, aby jim jeden dal. Ale Masaki dal svůj tamagusari jen několika vybraným lidem a i je varoval, že špatné použití této zbraně by neprokázalo dobrou službu.
Jako u jakékoli zbraně, samurajové nechtěli, aby byly použity pro špatné účely. Kladli své zbraně na oltář a slibovali, že je budou používat pro účely chránění ostatních nebo sama sebe.
Když útočník provádí úder, Hatsumi zachytí útočící ruku a udeří na útočící zápěstí v ruce drženým fundō (1). Když je veden druhý útok, Hatsumi obtočí řetěz okolo přicházející ruky (2). Hatsumi poté přehodí útočníkovu pravou ruku přes levou tak, že řetěz je mezi nimi (3). Nyní pevně stáhne oba konce fundō (4), čímž zachytí a vyvede útočníka z rovnováhy (5). (Poznámka: Zde může být jednoduše použita technika lámání kostí koppōjutsu.) Hatsumi se rychle přesune pod útočníkovy paže a položí si jeho levou ruku na své levé rameno (6). Odtud může použít hod ramenem nebo tuto variaci – stáhne ruce dolů, před sebe (7) a tím útočníka strhne k zemi.
Jeden jiný příběh o Masaki Toshimitsu, který si myslím, že by vás mohl zajímat, i když nezahrnuje kusari fundō: Masaki byl velmi zkušený v kácení velkých borovic dlouhým mečem nebo velkou sekyrou (japonsky ono nebo masakari) a také v taijutsu. Jednoho dne k němu domů přišel bojovník sumo jménem Ayakawa, který ho žádal o souboj síly. To bylo utkání mezi zápasem sumō a taijutsu. Ayakawa, velmi silný muž, bez problémů zvedl rukama Masakiho a připravil se na to, aby ho hodil k zemi. Ale také se bál, že by mohl být zasažen do svých citlivých míst v momentě, kdy by ho odhazoval. Neschopen najít dobrou příležitost a vyčerpaný tím snažením, byl Ayakawa nucen položit protivníka na zem. O chvíli později se ovšem znovu pokusil zvednout Masakiho mocí a silou, ale bezvýsledně. Nemohl s ním pohnout ani o palec. Bylo to jakoby Masakiho nohy zakořenily do země. Naprosto vyčerpaný přiznal Ayakawa porážku a hned se stal Masakiho studentem.
Mezitím, zdánlivě používaje umění kusari fundō, ninjové cvičili jejich Shinobi tengui no jutsu (jedna z ninjovských technik používajících krátkou osušku jako zbraň) tak, že na jeho konec, do tří čtvrtin nebo to středu obalili kámen. Ninjové nosili tuto zbraň kolem pasu nebo skrytou uvnitř kimona.
Mimochodem, říká se, že toto kusari fundō se v Indii nazývá sangiri.
Doufám, že následující speciálně připravené fotografie a instrukce vám pomohou při vašem tréninku.
(c) sōke Masaaki Hatsumi
zakladatel a představitel organizace Bujinkan Dōjō
z japonštiny přeložil Masaru Hirai