Misogi 禊 – očista těla i ducha
Termín misogi 禊 by se dal asi nejlépe přeložit jako „očista“ nebo „očištění“. Jedná se o původně shintōistický očistný rituál, který bývá prováděn, pokud je člověk zatížen nějakým hříchem či jinak rituálně poskvrněn, a to očistou těla ve vodě, například v řece či moři. Jde o očistu těla a mysli spojenou s určitými asketickými postupy. Podstatná část těchto praktik byla namířena na spojení mysli a těla s přírodou, respektive vesmírným principem. Většinou se jednalo a dodnes jedná o metody posilující jak tělo, tak mysl ve smyslu fyzické odolnosti a vůle. Snahou však bylo dosažení nezávislosti na vlastním egu a tělu. Může se zdát, že tyto cíle jdou proti sobě, ale opak je pravdou. Cílem je očista a oproštění, vedlejším účinkem těchto metod je zvýšení odolnosti.
Historie a původ misogi
Asi nejstarší zmínka o misogi je dochována v díle Kojiki 古事記 (Zápisy o dávných věcech), které bylo sepsáno okolo roku 712 a je nejstarší japonskou dochovanou kronikou. V těchto japonských mýtech je uveden příběh o Izanagim no Mikoto 伊弉冉尊, který se očistil v moři poté, co prošel skrze říši mrtvých Yomi 黄泉.
Misogi se tak zapsalo jako forma potlačení nepříznivých rysů člověka a negativních vlivů přicházejících z okolí. Jako takové se provádělo dvakrát v roce různými způsoby, nejčastěji však omýváním pod tekoucí vodou. To vycházelo z předpokladu, že je důležité se vyhnout všem způsobům znečištění fyzického i mentálního charakteru a pokud se nahromadí, je potřeba nečistoty s určitou pravidelností odplavovat společně s přesně stanovenými pravidly, aby výsledkem bylo obnovení původního stavu čistoty. Postupem času byly přidávány další důvody k očistnému rituálu a i způsob provádění těchto „očištění“. Proces očišťování postupně sloužil k odstranění stigmat provázejících důležité momenty lidského života, jako jsou začátek roku, narození, smrt, neštěstí, v Japonsku časté zemětřesení, atd. Přibylo mnoho dalších způsobů, jak očistu provést: pomocí soli rozhozené v domě; rozmístěním šípů, které do sebe pojímaly nečistotu a koncem roku byly při obřadu spáleny; v osmidenním obřadu modliteb, meditací a regeneračním rituálu vnoření se do ledové zimní vody; výstupem na posvátnou horu; přihlížením dramatickému představení; ale i prostým omytím rukou a vypláchnutím úst před vstupem do chrámu.
V rámci shintō 神道 se můžeme setkat s tím, že se věřící očišťují pod vodopádem v proudu často velice studené vody, tzv. takishugyō 滝修行 a to většinou v době před východem slunce. Shintōisté si pro tento obřad oblékají předem určené oblečení, ženy nosí bíle kimono 着物 a šátek, muži pouze bederní roušku a šátek.
Misogi v bojových uměních
Napsal jsem zde, že misogi vychází z shintōistické praxe. Jakou má spojitost náboženská praxe s bojovými uměními? Velikou. Najdeme ji v každém dōjō 道場 věnujícím se bujutsu 武術 i budō 武道, například prostřednictvím etikety, bez které si nejde představit praxi studenta japonských bojových umění. Najdeme ji také v samotné hierarchii vztahů a jednání praktikujících při studiu většiny umění – způsob chování mezi učitelem a žákem, úcta k tradici, historii i zakladateli umění. Je naprosto samozřejmé, že vznikající tradice, a to i tradice bojových umění, se nechají ovlivnit náboženským i společenským prostředím místa svého vzniku a fungování. A tak můžeme nalézt symboliku a vnímání věcí vycházející z shintō i v rámci studií bojových umění. Některá bojová umění jsou prostoupena či ovlivněna shintō více a jiná méně. Uměním, kde najdeme poměrně hodně praktik vycházejících z shintō 神道, je třeba sumō 相撲. Pravdou je, že mnoho lidí dnes přemýšlí o tom, proč bychom se my, Evropané, respektive Nejaponci, měli řídit těmito věcmi, vycházejícími z úplně jiných tradic. Pro mě je odpověď velice jednoduchá. Pokud se chceme učit tradiční bojová umění Japonska, musíme přijmout toto kulturní a náboženské pozadí, abychom pochopili učení takové, jaké bylo vytvořeno. Musíme toto akceptovat; třeba jen částečně, ale přesto musíme. Jiný způsob přístupu by znamenal vytváření změny tradice. Jak moc musíme respektovat filozofii a tradice kultury, kolik je toho nezbytné a co již ne, je velice složité. Na takovou otázku nám může odpovědět koncept shinge muhō 心げ無法. Tato myšlenka doslovně přeložená znamená „vše mimo ducha je chaos“. Bez ducha a bez kokoro 心 (srdce) by byla praxe budō 武道 jen obyčejným nácvikem agresivních bojových metod vyjádřenou v struktuře té či oné disciplíny. Je možné, že když bychom z bojových umění odstranili spirituální stránku, stanou se z adeptů těchto disciplín v lepším případě jen napodobovatelé bojových tradic bez možnosti plného pochopení věcí nebo v horším případě pouzí vyznavači efektivního násilí.
Je jasné, že i praktikanti bojových umění potřebují stejně jako všichni ostatní určitou formu mentálního „očištění“ pro svůj trénink bojových umění a jejich vlastní vývoj. A tak se s misogi můžeme poměrně často setkat v rámci tréninků například kendō 剣道, aikidō 合気道, karate 空手 či dalších. Velice často se misogi prováděné v rámci bugei 武芸 zaměřuje především na fyzickou část tohoto „rituálu“. Misogi tak může probíhat dlouhodobým opakováním některé ze základních technik. V rámci škol šermu je touto technikou často shōmen giri 正面切り, přímý sek. Studenti karate-dō 空手道 často praktikují tsuki 突き základní přímý úder rukou, atd. Vybraná technika je prováděna základním způsobem tak, aby se misogi mohli zúčastnit i mladí, začínající studenti. Tato technika je takříkajíc „ořezána“ na svou podstatu a je prováděna způsobem, kdy s využitím minimální energie cvičenec docílí maximálního efektu. Cíleným dlouhodobým opakováním konkrétní techniky dochází k fyzickému vyčerpání jedince. Někdy se stává, že se lidé předem šetří, aby se brzo nevyčerpali. To není správný způsob. Jde o to najít správný průběh pohybu, kdy dodržujeme směr, způsob a razanci pohybu, aniž bychom porušili kamae 構え či svou stabilitu. Jinak řečeno se každý snaží docílit maximálního efektu ve svém pohybu za minimálního využití svalové práce. A právě proto, abychom toto vše docílili, je nezbytná i duševní odolnost, která udrží správnou koncentraci na prováděný pohyb. Ti, kteří se soustředí jen na svalovou práci, riskují, že budou muset kvůli vyčerpání přerušit trénink.
Při takovémto tréninku je důležité mít schopnost soustředění se během pohybu na své hara 腹, tanden 丹田, centrum své energie a neřešit pouhý pohyb končetin. Pomáhá to zlepšit kontrolu pohybu a celkovou koncentraci na cvičení. A samo sebou, velice důležitý je správný způsob dýchání, který je nezbytný pro korektní pohyb a zabránění předčasné únavě.
Někdy se můžeme setkat i s misogi, během kterého účastníci vystřídají více technik. Inu proč ne, každé dōjō a instruktor vytvářejí svá pravidla a vidí za tím potřebný efekt pro trénink. Z mého pohledu je to ale nežádoucí, neboť si ruce odpočinou v jiném pohybu a student tak nedojde na hranici svých možností, se kterou by se měl v tomto cvičení setkat a pokusit se posunout ji dál.
Podívejme se na chvilku, jak se dívá na misogi tradice aikidō 合気道, skrze slova zakladatele tohoto bojového umění, pana Ueshiby Morihei senseie 植芝盛平先生, který mluvil o misogi takto: „Jediným lékem na materializmus je očista 6 smyslů (oči, uši, nos, jazyk, tělo a mysl). Pokud jsou smysly ucpané, je vnímání potlačeno. A vnímání je potlačeno tím více, čím více jsou kontaminovány smysly. To vytváří zmatek ve vašem životě a v důsledku toho i ve světě – a to je špatné. Chceme-li chránit svět, musíme se nejprve zbavit nečistot. Misogi je krátké odplavení všech nečistot, odstranění všech překážek, oddělení nepořádku, odstranění negativních myšlenek, nedotčená čistota, dokonalost všeho, stav šlechtice ctnosti a neposkvrněné prostředí.“
Způsob misogi v rámci našeho dōjō
V rámci Bujinkan Dōjō 武神館道場 se jen v málo oddílech můžeme setkat s prováděním cvičení misogi, tento „očistný“ trénink. Tady je důležité zmínit, že ani v japonských dōjō v rámci bujinkanu nepraktikují tento druh cvičení za tímto účelem. Důvod je ten, že přistupují k samotnému tréninku jako k misogi, tedy student bujinkan bugei 武神館武芸 by měl studovat na každém tréninku způsobem, kdy se poté bude cítit „očištěný“ či chcete-li mentálně naprosto odpočatý a naplněný duševní i fyzickou energií.
Otázkou tedy je, proč se mu věnujeme v našem dōjō. Odpověď je velice jednoduchá. Pro každého z nás může být, tento původně šintoistický rituál současně očistou těla (karada 体), srdce (kokoro 心; za cílem sebeuvědomění), místa (v našem případě dōjō a nezapomeňme na vnitřní energii (ki 気). Cílem tohoto tréninku by mohla být snaha skrze určité „sebeobětování“, fyzickou námahu a vypětí o získání prvotního stavu čistoty, pevného ducha, rozvoje vnitřní síly a harmonie, harmonizaci mysli s tělesnou schránkou, atd.
Navíc, v našem dōjō se snažíme seznamovat studenty obecně s japonskou kulturou a to formou různých aktivit. Plně věřím, že to není proti ničemu a že tento „rituál“ může pomoci společnosti našeho dōjō. Navíc bych rád, aby se misogi stalo takovým slavnostnějším zakončením roku stráveným společným tréninkem bujinkan bugei.
Pravidla našeho misogi
1. Misogi je vždy součástí posledního oficiálního keiko (tréninku) v našem dōjō.
2. Účastníci misogi mají vždy čisté kompletní keiko-gi 稽古着 a bokutō 木刀, dřevěný cvičný meč.
3. Misogi začíná a končí společně provedeným ceremoniálem stejným pro všechny tréninky a krátkou meditací – mokusō 黙想 a pozdravem zarei 座礼.
4. Při provádění cvičení všichni účastníci stojí obličejem do středu dōjō.
5. Pro účely misogi je prováděna pouze jedna technika a to shōmen giri 正面切り s přechodem ze Seigan no kamae 正眼の構え a návratem zpět se stejným sekem.
6. Cvičení se provádí ve stejném rytmu. Není vhodné mít jiné tempo než-li ostatní. Stejné tempo pomáhá vytvořit společného ducha a vzájemnou podporu. V udávání tempa se střídají všichni účastníci po deseti secích stále dokola. Po napočítání do deseti (ideálně japonsky) počítá další student po naší levici.
7. Misogi trvá obvykle po dobu 1 hodiny bez zastavení.
8. Misogi není možné rušit pozdním příchodem, a narušit tak společnou energii cvičení. Kdo přijde po zahájení, počká mimo dōjō na konec a nebude rušit misogi vstupem do dōjō v jeho průběhu.
9. Misogi je možné opustit pouze v případě, kdy člověk cítí nevolnost či je již naprosto vyčerpán a je tedy na hranici svých fyzických možností. V takovém případě ukončí svou činnost zaujmutím Seigan no kamae, chiburi 血振り a osame-to 収め刀 (nebo-li nōtō 嚢刀) zasunutím meče do sayi 鞘 – pochvy meče či za obi 帯 – opasek. Poté v tichosti opustí dōjō a počká až na konec misogi. Potom se zúčastní závěrečného ceremoniálu s ostatními.
Pozor – není možné opouštět misogi z důvodu nějakých mimotréninkových povinností. Pokud víte, že byste museli odejít dříve, misogi se nezúčastněte.
10. Misogi ukončí vedoucí osoba celého misogi posledními deseti seky provedenými s kime 決め (plnou energií s hlasitým výkřikem). Tyto poslední seky opět provádějí všichni společně, všichni provádí s kime.
11. Na konci přichází mokusō a závěrečný ceremoniál.
Tak se těším, že v závěru roku se sejde co nejvíce studentů pražského dōjō a jejich přátel, abychom společným misogi "očistili" náš prostor pro následující praxi v bojových uměních.
Ninpō ikkan 忍法一貫
(c), Pavel Slavík
dōjō-chō Bujinkan Dōjō Prague
pavels@bujinkanprague.com
www.bujinkanprague.com