Momochi Sandayū

Momochi Sandayū byl jedním ze tří nejproslulejších vůdců shinobi 忍び známých pod termínem jōnin 上人 (někdy také psáno tímto zápisem - 上忍) japonské historie. Přesto o něm není mnoho informací, které bychom mohli považovat za naprosto stoprocentní.

Momochi Sandayū Tenshō 百地三太夫天正

(narozen v roce 1525 – předpokládaný rok úmrtí 1585)

● zakladatel Iga ryū ninjutsu 伊賀流忍術
● Sōke 宗家, velmistr Momochi ryū 百地流
● Sōke 宗家, velmistr Kotō ryū koppōjutsu 虎倒流骨法術
● Sōke 宗家, velmistr Gyokko ryū kosshijutsu 玉虎流骨指術

V různých záznamech popisujících tuto osobu najdeme zmínky o tomto ninjovi za použití odlišných jmen - např. Momochi Tanba no Kami 百地丹波の神, nebo také Momochi Tanba Yasumitsu 百地丹波泰光.

O Momochi Sandayū se tvrdí, že používal mnoho jmen a různých identit. A tak vystopovat zaručené a opravdu reálné informace je velice těžké. Důvodem k tomu možná byla jeho snaha utajit svou pravou identitu ninji před svým okolím. Například historický dokument rodiny Kizu 木津 (z roku 1544) zmiňuje jeho osobu pod jménem Momochi Dono. Existuje i teorie, která tvrdí, že další z velmi známých ninjů historie Fujibayashi Nagato 藤林長門守 byla další identita Momochiho, což mu umožňovalo být zároveň velitel ninjů v oblasti Kōga 甲賀 a zároveň s tím i v provincii Iga 伊賀. O pravdivosti tohoto faktu je vedeno mnoho diskuzí, ale dokonce i Hatsumi sensei 初見先生 tvrdí, že oba byli jednou osobou. Vede ho k tomu fakt, že s Momochi Sandayūem zmizel zároveň Fujibayashi Nagato 藤林長門守. Tyto dvě osoby nebyly zároveň nikdy spatřeny ve stejný čas na stejném místě a jejich jména se na náhrobních kamenech liší pouze v jednom a to posledním kanji. Najdou se ale i lidé, kteří razantně tuto teorii odmítají.

Některé zdroje tvrdí, že Momochi vlastnil tři domy, a každý s jinou rodinou. Jak se zdá, Momochiho hlavním domovem bylo Ryūguchi 流号館 v Nabari-shi 名張市, v provincii Iga 伊賀. Říká se také, že vlastnil hrad Takiguchi-jō 瀧号館城 a v Hojiro ホオジロ v Ueno 上野. Momochi také vytvořil tréninkový tábor nazývaný Marugate-ike. V oblasti Nabari stále žije v původním domě rodiny Momochi v pořadí jeho 23. potomek jménem Mikio Momochi.

Tento významný ninja provincie Iga silně ovlivňoval umění ninjutsu v oblastech, ve kterých působyl. Byl učitelem mnoha dalších významných osobností ninjutsu. mezi jeho studenty údajně byli např. Hattori Hanzo 服部半蔵, vůdce ninjů rodiny Hattori ryū 服部流 a podle dokumentu Zokku hisei-dan (1668) byl jeho studentem Ishikawa Goemon 石川五右衛門, proslulý japonský bandita.

O bojových schopnostech Momochiho se tvrdilo, že je nikdy neukazoval a nepoužíval v plné míře nežli byl přesvědčen, že oponenta zneškodní. Do té doby bojoval v té době běžným způsobem, aby u útočníků vytvořil domněnku, že jeho schopnosti nejsou tak silné. V tomto případě legendy tvrdí, že v momentě, kdy se světlo opřelo do očí jeho oponenta, měl schopnost přesně zasáhnout, zaútočit na jeho vitální body a oblasti, lámat útočníka před tím než jej zabil.

V době, kdy Momochi žil, byla provincie Iga řízena třemi klany ninjů. Byl to klan Fujibayashi 藤林 na severu, Hattori 服部 ve středu a Momochi 百地 na jihu provincie.

Ninjové 忍者 z Iga i Koga díky svým schopnostem získali možnost se skrytě podílet na ovlivňování budoucnosti Japonska. Už během počátku období Muromachi 室町時代 (1337–1573) se lidé z provincie Iga stali nezávislými na feudálních vládcích a založili jakýsi druh republiky Iga sokoku ikki 伊賀惣国一揆. Vojenský pán jménem Oda Nobunaga 織田信長 si uvědomoval vojenskou sílu a schopnost ninjů Iga ryū. Během jeho snahy o získání kontroly nad válčícími státy se několikrát střetl se shinobi. Věděl o úspěchu jejich operací a viděl, jak Iga ninjové rozšiřují svůj vliv. Nicméně Iga ninjové odhalili sami sebe, když „odhodili“ své utajení za účelem ovlivnění změn v Japonsku. Proto se Oda Nobunaga rozhodl ninji porazit a v roce 1579 poslal svého syna Odu Nobukatsua 織田信雄 s jeho 10 000 vojáky do Iga, za účelem všechny ninji zničit a získat kontrolu nad touto oblastí.
Byla to bitva mezi prakticky nejsilnější armádou tehdejšího Japonska a klany či rodinami Shinobi. Kdo jste byl v provincii Iga víte, že se jedná především o hornatý region s velikou vlhkostí. Díky tomuto přírodnímu prostředí byly vesnice ninjů a jejich úkryty pro útočníky jen velice těžko dosažitelné, nedostupné. I toto byl jeden z důvodů, proč Oda Nobukatsu v tomto případě utrpěl ponižující porážku. To se ovšem dotklo Nobunagy Ody, protože díky ninja klanům ztratil svou tvář. Proto 3. listopadu 1581 zahájil vyhlazovací kampaň známou jako Tensho Iga no Ran 天正伊賀の乱 (Iran-ki, 1679). Oda Nobunaga poslal do provincie Iga více než 40 000 vojáků (některé zdroje uvádějí až 60 000), kteří zaútočili z 6 různých směrů a začali ničit a pálit vše, co jim přišlo pod ruku. I přes urputnou snahu shinobi zachránit svou oblast, byla tato invaze něco tak velkého, čemu nebyli schopni čelit. A to i přesto, že se jim údajně podařilo zasáhnout střelou z děla samotného Nobunagu, který osobně tuto invazi vedl. Nakonec tedy byli shinobi a samotná oblast Iga zdecimována. Ti ninjové, kteří nezemřeli, se rozutekli do všech koutů Japonska. Tato skutečnost se pozitivně podepsala na rozvoji bojových schopností ninjutsu v různých částech země. Mnoho z přeživších z oblasti Iga poté také spojilo své síly s daimyo 大名 a pozdějším shogunem 将軍 - Tokugawa Ieyasuem 徳川家康 a jeho rodinou. To platí především pro rodinu Hattori, které se proslavila ve službách tohoto panovníka.

Není příliš pramenů, kde získat informace o invazi do Iga, ale přesto se najdou. Historický dokument Iran-ki 伊亂記 (1679) se zmiňuje o udatnosti Momochi Sandayū a jeho Shinobi. Iran-ki sepsali Kikuoka Nyogene 菊岡千崎 a Shincho Koki 信長公記, jako kroniku zaznamenávající život Oda Nobunagy od roku 1568 až do jeho smrti v roce 1582 a čerpá především ze záznamů muže jménem Ota Gyuichi 太田牛一. Samotná kronika se skládá z 16 svazků a je považována za nejfaktičtější a nejvěrohodnější kroniku zobrazující výše uvedené období.
Další informace můžeme najít v nejznámější verzi Iran-ki, Kosei Iran-ki 校正伊亂記 (1897), kterou napsal Momochi Orinosuke 百地織之助, který byl přímým potomkem samotného Momochi Sandayū.

Poté co byla provincie Iga zmičena a Shinobi donuceni se vzdát své činnosti a nebo uprchnout Momochi odešel na východ do provincie Kii 紀 (Ki No Kuni 紀伊国 nebo také Kishu 紀州), kde se ukrýval jako farmář až do doby, kdy se dozvěděl, že 10. června 1582 Oda Nobunaga zemřel. Po svém návratu do Iga našel Momochi rodiny/klany Iga ryū totálně roztříštěné. V tuto dobu také rostla rivalita mezi příznivci rodiny Momochiho a příznivci rodiny Hattoriho. Podle jedné z teorií o konci Momochiho tato rivalita nakonec vedla údajně k duelu na život a na smrt mezi těmito dvěma Joniny – mistrem a studentem. Nakonec tento duel skončil výhrou mládí nad zkušenostmi. Hattori poté po svém vítězství svého mistra pohřbil a jeho příbytek spálil.

"Dejte si pozor na ty, kteří se nás budou snažit rozdělit. Pro všechny z nás je to stejně nepravděpodobné. Ti, kteří se nás budou snažit rozdělit, budou mít navždy temnotu v srdcích.“
údajně jedna z myšlenek Momochi Sandayū

Jiná teorie o skonu Momochi tvrdí, že zemřel během jedné z bitev v rámci Tensho Iga No Ran. Tato legenda je ale málo pravděpodobná. Předpokládá se, že Shinobi s jeho schopnostmi by se nenechal zabít při plošné vyhlazovací akci. Další teorie tvrdí, že Momochi zemřel na následky zranění, která utrpěl během Tensho Iga no Ran. Existuje ale i taková, že ve zdraví přežil Nobunagovu invazi a ukryl se v oblasti Yamato 大和国.
Zajímavé je také zmínit, že hrob Momochiho byl objeven až v roce 1960 na kopci u obce Nabari 名張市, na starém rodinném pozemku na úpatí hory Oka-One 岡尾根. To je další symbol jeho výjimečnosti a dokonalého utajení. A to nejen během jeho života, ale dokonce ještě mnoho set let po jeho smrti.
Je mnoho dalších legend a teorií o životě i smrti Momochi Sandayū, ale nicméně co je důležité zmínit je fakt, že rodiny Momochi a Hattori měly k sobě extrémně blízko a používaly dokonce stejný Mon 紋 (rodový znak – dvě letky šípu, byl stejný pro rodinu Momochi i pro hlavní Hattoriho linii Kami Hattori).

O výjimečné snaze o utajení identity tohoto slavného Shinobi svědčí také fakt, že jméno Sandayū se neobjevuje v žádných historických dokumentech rodiny Momochi, jako je například Momochi Keizu 百地系図 nebo Iga Musokunin Torishirabe-Cho 伊賀無足人取調帳. Je ale z těchto spisů evidentní, že se rodina Momochi aktivně podílela na obraně Iga během invaze Tensho Iga no Ran v roce 1581.

Dále je život Momochi Sandayū zmiňován také v Ehon Taikoki 絵本太閤記 (1642), což je ilustrovaný životopisný příběh samurajského velitele Toyotomi Hideyoshiho 豊臣秀吉 napsaný Takeuchi Kakusaiem 竹内国際. Ve většině historických záznamů není zmiňován Momochi jako Sandayū 三太夫, ale častěji pod jménem Tanba 丹波.Také Sankoku Chishi 三國地詩 zmiňuje Momochiho jako Tanba stejně tak jako nejspolehlivější japonská kronika Tamon'in Nikki 多聞院日記 (1579). Další informace o Momochi můžeme najít v rodinných dokumentech rodiny Momochi, jako jsou Iga Kuni Kudaison Momochike Yushosho, která připomíná historii celé rodiny Momochi včetně hrdinských činů Momochi Tanba No Kami. Ovšem nejstarším dílem zmiňujícím historii Momochi Sandayū a zároveň také i Ishikawy Goemona je dílo psané Tobu Zanko (1668) pod názvem Zokkukin hisei-dan a poté v roce 1977 přepsané Okuse Heishichirem 平七郎奥瀬.

Několik populárních prací se zmiňuje o pokusu Hajiky Jubeie zabít slavného Momochi Sandayū užitím pytle hladových lasiček. Zjistit zdroj tohoto příběhu je ale nemožné. Tvrdí se, že Sandayū odvrátil útok tím, že hodil pytel s krysími exkrementy na Jubeie, načež lasičky obrátily svou pozornost na něho a ukousaly jej k smrti.
Podle mého je tento příběh typickým příkladem vytváření pouhých mýtů okolo ninjů.

---

Použité zdroje:
Ninja, neviditelní zabijáci - napsal Andrew Adams
Iga ninja 49 true stories - vydalo Igabito no omoi jitsugen iinkai
Ninja, kult tajemného japonského boje bez příkras - napsal Stephen Turnbull
Ninjové 1460-1650 - napsal Stephen Turnbull