Gojō goyoku 五条五欲
Termín gojō goyoku označuje znalosti principů pěti lidských přání a tužeb, které ninja využívá pro své poslání. Tyto znalosti byly používány především k získání citlivých informací či ke kontrole a ovládání jiné osoby. Jsou založeny na znalosti psychologie a jejich praktikovaní v praxi. Jsou to:
1) Kisha 綺者 – v tomto případě jde o marnivost, samolibost, které přivedou oponenta do úzkých. Pokud se ukáže, že je oponent náchylný k tomuto postoji je vhodné jej nadměrnou podporou, chvalou a lichocením podpořit v jeho pádu.
2) Dosha 怒者 – v tomto případě jde o zuřivost, nezvladatelnost, které přivedou oponenta do úzkých. Pokud se ukáže, že je oponent náchylný k tomuto postoji je vhodné mu zadat příčinu k tomu, aby se choval neuváženě a chybně se rozhodl a tak jej podpořit v jeho pádu.
3) Aisha 愛者 – v tomto případě jde o jeho sentimentalitu, dobrosrdečnost a přecitlivělost. Pokud se ukáže, že je oponent náchylný k tomuto postoji je vhodné jej přivést do situace, kdy začne pociťovat nadměrný soucit, žal či lítost a tak jej podpořit v jeho pádu.
4) Rakusha 楽者 – v tomto případě jde o lenost, zahálku či těžkopádnost… . Pokud se ukáže, že je oponent náchylný k tomuto postoji je vhodné nabídnout mu lehce získané peníze, nějaké luxusní zboží, pohodlí nebo jakýkoliv jiný komfort, skrze který jej podpoříte v jeho pádu.
5) Kyosha 恐者 – v tomto případě jde o jeho vlastní zbabělost, úzkost a strach. Pokud se ukáže, že je oponent náchylný k tomuto postoji je vhodné mu nějak pohrozit, vyplašit ho či vydírat a tak si nad ním získat naprostou kontrolu.
Princip gojō goyoku využíval tedy pěti základních přání a tužeb oponenta, znalosti a využití jeho charakterových chyb a lidských slabostí jako jsou citlivost, úplatnost, možnost vydírání atd. Díky tomu se oponenta často sám svým chováním či rekci připravil o vítěství, či byl donucen ke spolupráci.
Ve skutečnosti nešlo jen o znalost lidských slabostí, ale především o jejich správném využití a načasování. Je důležité správně odhadnout oponentovi následné reakce a chování. To bylo často velice složité. Navíc podobná taktika funguje jen po krátký časový úsek (nic nejde provádět pořád). Proto bylo důležité přesně zvážit, či je vůbec vhodné použití principů gojō goyoku.