Bujinkan ryū-ha 武神館流派
Bojová umění bujinkan bugei 武神館武芸 jsou složena z devíti ryū-ha 流派, tradičních škol, ve kterých obdržel Hatsumi sensei 初見先生 od svého učitele titul sōke 宗家 – hlava rodinné tradice.
Bujinkan Dōjō 武神館道場 je v současné době zároveň jedinou školou vyučující autentické umění ninjutsu 忍術 původním způsobem. Důvodem je skutečnost, že zde přetrvala přímá linie velmistrů až k osobě současného sōkeho/představitele školy, pana Masaaki Hatsumiho.
■ Togakure ryū ninpō taijutsu 戸隠流忍法体術
(škola skrytých dveří)
Základy této tradice položil muž jménem Daisuke Nishina, který později změnil své jméno na Daisuke Togakure. První záznamy o této škole jsou známy okolo roku 1181, nicméně jedna z teorií tvrdí, že její kořeny jsou staré více než 2000 let. V každém případě víme, že je to jedna z nejstarších škol vyučovaných Hatsumi senseiem, který je v pořadí 34. velmistrem Togakure ryū. V době, kdy Hatsumi sensei začal své umění učit za hranicemi Japonska, bylo vše, co předváděl, považováno za techniky Togakure ryū. Pravdou ale je, že tato škola využívala především technik ninpō, nikoli bujutsu. Techniky boje přebrala postupně z jiných škol.
Více se o této škole dozvíte zde.
■ Gyokko ryū kosshijutsu 玉虎流骨指術
(škola tygřího klenotu)
Základy této tradice položil muž jménem Hakuunsai Tozawa, někdy v období Hōgen (1156–1159). Od Hakuunsaie pochází výraz „Banpen fugyō 万変不驚“ (to je duch změny). Pohybový systém této školy asi nejvíce ovlivňuje základní techniky bujinkan budō taijutsu. Z této školy pochází mnoho důležitých základních technik a principů. Zmiňme aspoň ty nejdůležitější, mezi které rozhodně patří Taihenjutsu mutōdori, Gogyō no kata a Kihon happō. V Gyokko ryū se říká „Bushigokoro wo motte totoshi to nasu 武心和を以て尊(貴)しとなす“ – „Srdce bojovníka je vzácné a zásadní“. Hatsumi sensei je v pořadí 28. velmistrem Gyokko ryū.
Více se o této škole dozvíte zde.
■ Kotō ryū koppōjutsu 虎倒流骨法術
(škola tygřího sražení)
Základy této tradice položil muž jménem Tarō Kunishige Sakagami, někdy v období Tenbun (1532). Pohybový systém školy je zaměřený na údery a kopy směřované k útoku na kosti oponenta či k jejich kontrole. Dalším zajímavým pohybem školy je způsob práce nohou. Z Kotō ryū vychází krok známý jako Yoko aruki, který je v bujinkanu hojně využíván. Tato škola má také jedinečnou formu kenjutsu – technik meče. Hatsumi sensei je v pořadí 18. velmistrem Kotō ryū.
Více se o této škole dozvíte zde.
■ Kukishinden ryū happō hikenjutsu 九鬼神伝流八法秘剣術
(škola devíti božských démonů)
Základy této tradice položil muž jménem Yakushimaru Kurando. Škola je proslulá díky svému způsobu zacházení se zbraněmi jako např. s mečem, naginatou, yari, s tyčemi různých délek atd. Například základní techniky rokushaku bōjutsu (šest stop dlouhé tyče) v bujinkanu pocházejí výhradně z této školy. Hatsumi sensei je v pořadí 28. velmistrem Kukishinden ryū.
Více se o této škole dozvíte zde.
■ Takagi yōshin ryū jūtaijutsu 高木揚心流柔体術
(srdce školy vrby)
Základy této tradice položil muž jménem Oriemon Shigenobu Takagi někdy v období Yeiroku (1625–1711). Tato škola je známá precizním způsobem jūjutsu (techniky boje zblízka beze zbraně) a také díky technikám mutōdori (obrana beze zbraně proti útoku mečem). Mnoho z technik bylo ovlivněno školou Takenouchi ryū jūjutsu. Takagi yōshin ryū byla také po generace spojována se školou Kukishin ryū, jež se stala také součástí bujinkanu. Hatsumi sensei je v pořadí 17. velmistrem Takagi yōshin ryū.
Více se o této škole dozvíte zde.
■ Shindenfudō ryū dakentaijutsu 神伝不動流打拳体術
(škola neochvějného srdce)
Základy této tradice položil muž jménem Kanja Yoshiteru Izumo někdy v období Yeikyu (1113). Pohybový systém školy je charakteristický principem přirozeného pohybu a reagování. Shindenfudō ryū měla dva styly taijutsu – dakentaijutsu a jūtaijutsu. V dakentaijutsu nejsou žádné bojové pozice – kamae, pouze pozice Shizen no kamae, kterou používá jako příklad „přirozené pozice“ a nevytváří žádnou pevnou formu. Hatsumi sensei je v pořadí 26. velmistrem Shindenfudō ryū.
Více se o této škole dozvíte zde.
■ Kumogakure ryū ninpō 雲隠流忍法
(škola skrytého mraku)
Tato tradice byla založena mužem jménem Heinaizaemon Ienaga Iga někdy během období Tenmon (1532–1554). Tvrdí se, že její způsob pohybu je velice podobný tomu, který vyučuje Togakure ryū. Jednou ze specialit Kumogakure ryū je využívání kamayari (určitého druhu kopí). Ninjové této školy občas využívali masek démona, aby tak zastrašili své protivníky. To je také dost možná důvodem vzniku takzvaného Kikaku kenu – „úderu démonovým rohem“. Hatsumi sensei je v pořadí 14. velmistrem Kumogakure ryū.
Více se o této škole dozvíte zde.
■ Gyokushin ryū ninpō 玉心流忍法
(škola srdce-klenotu)
Tato tradice byla založena mužem jménem Goeman Teruyoshi Sasaki někdy během období Tenbun (1532). Škola se více soustředila na techniky špionáže a vyzvědačství nežli na bojové techniky, ale to je běžné pro většinu škol praktikujících ninjutsu. Přesto se tvrdí, že škola převzala a praktikovala techniky boje ze školy Gyokko ryū. Hatsumi sensei je v pořadí 21. velmistrem Gyokushin ryū.
Více se o této škole dozvíte zde.
■ Gikan ryū koppōjutsu 義鑑流骨法術
(škola pravdy, loajality a spravedlnosti)
Tato tradice byla založena mužem jménem Hangan Gikanbō Uryū někdy během období Yeiroku (1558-1570). O technikách této školy toho není moc známo. Přesto škola obsahuje mnoho specifických metod pohybů, úderů a hodů. Navíc je v rámci systému bujinkanu široce využívaná dynamická práce nohou původně praktikována touto školou. Jednou ze speciálních technik školy je „Bufū ni sente nashi 武風に先手なし“ (z této strany nepřichází první úder). Je to jediná ze škol vyučovaných v bujinkanu, kde je mezi Takamatsu senseiem a Hatsumi senseiem ještě jeden velmistr. Tím velmistrem byl Fumio Akimoto, o němž Hatsumi sensei mluví jako o nejpokročilejším ze studentů Takamatsu senseie. Okolo roku 1962 ale Akimoto zemřel a titul sōke se opět dostal k Takamatsu senseii. Hatsumi sensei je v pořadí 14. velmistrem Gikan ryū.
Více se o této škole dozvíte zde.
Formy, které jsou předávány z generace na generaci, nám pomáhají zdokonalit kontrolu našeho těla, techniku a vědomí. Věříme, že bojová umění mohou zušlechťovat člověka po všech stránkách.